Epifanie

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: epifanie

autor: Grešo Ján    
       
předcházející heslo: Epainetos        
následující heslo: epigrafie

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
řec. epifaneia

1. V profánní řečtině nápadný projev božstva resp. jeho zásah, který např v řecké tragédii řešil situaci směřující ke katastrofě, později oficiální návštěva panovníka, který se pokládal za inkarnaci božstva.

2. V religionistice i teologii je e. označením pro předmětné, většinou šokující zjevení božstva z oblaku (Ex 13,21; mrak), v bouři nebo vichřici (Ex 19,16; Mk 4,35-41), spojené se světelným jevem či blesky (Mk 9,2-8; Sk 9,1-7; 22,6-11; 26,13-18, sr. se zjevením, které je setkáním s Bohem v konkrétní dějinné zkušenosti, o níž ten, jehož ovlivnila, vydává svědectví.

3. LXX používá občas řec. sloveso epifainó pro označení Božího zjevení (Gn 35,7; Dt 33,2; Ez 39,28).

4. V NZ se týmiž výrazy označuje spasitelné zjevení milosti Boží v Ježíši Kristu (Tt 2,11; 3,4; 2Tm 1,10). V 1Tm 6,14; 2Tm 4,1; Tt 2,13 slovo epifanie označuje zjevení Ježíše Krista při jeho parúsii. Použitím tohoto slova je vyjádřeno přesvědčení, že příchodem Krista se vrcholným způsobem splní naděje setkání s Bohem a společenství s ním.