Biblistika

heslo: biblistika

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Biblické společnosti        
následující heslo: biblistika – dějiny

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků vědecký obor zaměřený na zkoumání a interpretaci Bible. – a. Charakter a rozdělení: B. se vyučuje na teologických fakultách (školách) a na některých filozofických fakultách v rámci religionistiky nebo filologie (Petrohrad). Označení b. se prosazuje soustavně teprve v posledních desítiletích, i když se příležitostně objevovalo již mnohem dříve, kdy vědecká činnost nazývaná dnes b. byla chápána jako samozřejmá součást teologie. Z hlediska církve i z hlediska oboru teologie b. ovšem k teologii patří, ale v pluralitní společnosti již na ni není výlučne vázána. Křesťanství není již myšlením celé společnosti, natož státní ideologií, a nabývá novou přesvědčivost tam, kde je věcí církve jako vyznávající menšiny. Přibývá těch, kdo se b. zabývají, aniž by k tomu byli motivováni svou přímou účastí na životě církve. Ustavení b. jako relativně samostatného oboru je tedy na jedné straně dokladem jisté sekularizace části teologie, na druhé straně však dokladem rostoucího zájmu o Bibli ve vědeckém světě.

Podobně jako medicína při poznávání a léčení lidského těla, užívá i b. metodiky a poznatky různých oborů ke komplexnímu prozkoumání jednoho jevu, který se vnutil lidské pozornosti svou vlastní závažností: lingvistiky (filologie), literární vědy (včetně textologie – textové kritiky), historie a jejích pomocných věd i archeologie. Osou b. je teologie jednotlivých spisů, které ani mimokřesťanský biblista nemůže opomenout, má-li být práv předmětu svého bádání.

B. se dělí na vědu o Starém zákoně, k níž se jako podobor řadí dějiny židovské literatury (židovství) pozdního starověku (nepřesně: intertestamentární doby, tj. doby mezi SZ a NZ) a vědu o Novém zákoně a raně křesťanské literatuře. V prvním případě jde především o texty psané semitskými jazyky (hebrejsky a aramejsky), v druhém o texty psané řecky (zčásti již i latinsky, koptsky /Egypt/, syrsky aj. /překlady Bible/), i když i biblista – starozákoník musí pracovat s texty řeckými a latinskými a novozákoník s hebrejskými i aramejskými (soudobá literatura židovská). Zvláštní podobory spojující oba hlavní obory b. jsou dějiny a teologie kánonu.

Uvnitř se oba základní podobory biblistiky dělí na další pracovní oblasti jako je literární úvod (literární kritika), dobové pozadí (politické, hospodářské, kulturní a náboženské dějiny) SZ (zahrnují starověké východní Středomoří a Střední východ) a dobové pozadí NZ (zahrnují dobu helénistickou a dobu raného římského císařství), biblickou teologii a především exegezi.