Vdova
heslo: vdova
autor: Tydlitátová Věra
předcházející heslo: vděčnost
následující heslo: věc
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. 'almáná, řec. chéra. Ovdovělá žena byla ve starověku vystavena sociálnímu propadu. Pokud měla příbuzné, mohla s k nim uchýlit a užívat jejich podpory. Také děti měly povinnost pečovat o svou matku. Podle levirátního práva se měl ženy ujmout bratr zesnulého manžela, pokud nebyl z prvního manželství dědic. Pokud však žena měla děti ještě malé a neměla příbuzenstvo, nebo pokud byla rodina chudá, byla ovdovělá žena odkázána na milosrdenství spluobčanů. V Izraeli byly v. pod zvláštní ochranou náboženského práva. Ochráncem v. a sirotků byl samotný Hospodin (Dt 10,18), v. byly postaveny na roveň lévijců (Dt 14,28-29). Milosrdenství vůči v. a sirotkům bylo jedním ze základních znaků spravedlnosti – cedáqá. V novější době, jak se zdá, mohly v. zaujímat i významné postavení ve veřejném životě, jak tomu nasvědčuje vyprávění o Júdit v Betúlii. Za doby makabejských dostávaly v. část válečné kořisti (2 Mak 8,28). V NZ nalezneme náznak toho, že v. mohly sloužit, nebo alespoň přebývat v chrámě, jako např. prorokyně Anna (L 2,36-38). Raná církev dbala o zaopatření osamělých v. a zdá se, že existoval i jakýsi vdovský řád (1Tm 5,3-16). Mladé v. a ty, které měly příbuzenstvo, však neměly být na církvi závislé.