Pseudepigrafy

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:22, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: pseudepigrafy

autor: Soušek Zdeněk    
       
předcházející heslo: pseudepigrafie        
následující heslo: pšenice

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
obecně texty rozšiřované pod cizím jménem. V užším smyslu v biblistice židovské spisy z doby mezi Starým a Novým zákonem (2. st. př. n. l. až 1. st. n. l.), které nebyly přijaty nejen do hebr. kánonu, ale ani do LXX. Zpravidla nesou jméno některé významné sz., vyjímečně i mimobiblické (Sibyla, Aristeas) postavy, které mělo vzbudit dojem, že spis je jejím dílem, a zajistit mu vážnost a věrohodnost. Odtud je odvozen i název této literatury pseudepigrafy (pseudés – nepravý, falešný; epigrafé – nápis, název), ač to není jednoznačně její charakteristický rys; připisování díla jiné osobě nebo psaní pod jejím jménem se vyskytuje i v kanonických knihách Bible (ač tam většinou jde spíše o nadpis než uvedení jména v závěrečné části textu) a známe je též z písemností jiných národů.

Z poměrně četných židovských pseudepigrafních spisů se dochovaly především ty, které upoutaly zájem křesťanské církve nebo některé její části. Pokud se nezachovaly celé, víme o nich aspoň ze zachovaných názvů nebo citátů v jiných spisech. Některé spisy nebo jejich zlomky se zachovaly také v kumránských nálezech. Ostatní zanikly beze stopy. Většinu důležitých pseudepigrafních spisů však nemáme k dispozici v hebrejském nebo aramejském originále. Jsou známé pouze jejich překlady (řecké, etiopské, syrské, latinské, staroslověnské).

Orientace pseudepigrafních písemností je převážně apokalyptického charakteru, tzn. pronikavého zaměření na zlom věků a příchod Mesiáše (apokalyptika). Ač nedosahovaly duchovní úrovně kanonických spisů a mnohé byly nábožensky podřadné, měly zřejmě širokou publicitu, a svým zaměřením a impulsem připravovaly živnou půdu pro vystoupení Ježíše a porozumění jeho zvěsti. Dodnes jsou důležité pro studium NZ a pro správné pochopení některých jeho textů. V NZ je řada narážek na pseudepigrafní literaturu i citátů z ní.

Mezi nejdůležitější pseudepigrafické texty patří: Jubilea, Aristeas, 1. a 2. Henoch, Závěti dvanácti patriarchů, 3.- 5. Sibyla, Martyrium Izajášovo, Nanebevstoupení Mojšíšovo, Život Adama a Evy, Abrahamova závěť, 4. Ezdráš, 2. Báruk.

Česky vydány pod názvem Knihy tajemství a moudrosti I-III (1995-1999).