Pšenice
heslo: pšenice
autor: Kohoutová Blažena
předcházející heslo: pseudepigrafy
následující heslo: pšeničná mouka
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. chittá. V Kenaanu známá již v době bronzové. Pěstovalo se více zkulturněných planých druhů. V dobách rozkvětu království se vyvážela výměnou za cedrové dřevo (1Kr 5,25), ale pšenice pěstovaná v Palestině nebyla kvalitní, proto se často naopak dovážela (Ez 27,17), nebo získávala jako válečná kořist (2Pa 27,5). Sela se přibližně v listopadu a uzrávala asi 14 dní po ječmeni. Podle žně pšenice má první měsíc své jméno Abíb (Ex 23,15; 34,18). Běžně se používaly z klasů vymílané obilky, které sloužily buď k přípravě kaše, nebo k pečení chleba. Protože pšenice se v minulosti sklízela v době, kdy obilky nebyly ještě zcela tvrdé (a nevypadávaly z klasů, což byla podmínka pro odvážení snopů z pole), bylo běžné ještě před výmlatem obilek požívat i celé klasy pražené (Lv 2,14), nebo ručně vymílané syrové. Nejjemnější mouka (běl pšeničná – Dt 32,11; Ž 81,17; Ž 147,14) se získávala mletím loupaných obilek. Pšenice patří k hlavním darům zaslíbené země (Dt 8,8).