Pseudepigrafie

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: pseudepigrafie

autor: Pokorný Petr
autor: Bartoň Josef  
       
předcházející heslo: psát        
následující heslo: pseudepigrafy

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
též pseudoepigrafie; zveřejňování literárních textů pod jménem známé osoby. Na rozdíl od pseudonymity nejde jen o zamlčení pravého jména pisatele, ale jde především o spojení s jménem, které má spisu dodat váhu a autoritu, například Henochovy apokalypsy (Henoch) nebo Sibylliny věštby. Za p. se nepočítá spojování starých textů s osobami, pro něž byl určitý žánr v náboženské tradici příznačný: zákony a pokyny se spojovaly se jménem Mojžíšovým, žalmy se prostřednictvím zvláštního uvedení (doslova pro Davida) připisovaly Davidovi, výroky moudrosti se Šalomounem, proroctví s Izajášem. Také jednotlivá evangelia byla dodatečně spojována s osobami z apoštolské doby.

Vnitřní problémy jsou spojeny s p. u některých kanonizovaných textů Nového zákona. Již například církevní učitel Órigenés (+254) poznal, že epištola Židům nemohla být napsána Pavlem, i když její teologické myšlení je mu blízké. Podobné pochybnosti byly již v prvním období církve vznášeny proti 2. Petrově epištole.

Mravní problém p. nelze vyřešit tím, že se odvoláme na vnitřní náboženský prožitek autora, který k takovému rozhodnutí vedl, ani tím, že šlo o pokus vytlačit jinou, s falešným učením spojenou p., jak je to např. v 2Te 2,2 (představa o protijedu jako léku proti jedu). Zjevení Janovo je dokladem toho, že šlo psát s vnitřní autoritou i pod vlastním jménem. Takové vědomě pseudepigrafní texty lze však přijmout jako Písmo svaté i přes prvek lsti (vědomé fikce) zahrnutý v jejich titulu. Autoři biblických textů nebyli andělé, ale lidé. I pro ně platí z hlediska víry, že jsou ospravedlněni jen z Boží milosti. Poklad evangelia je předáván v hliněných nádobách (2K 2,4), ale zůstává pokladem. Poklad a nádobu je však potřebí dobře rozlišovat. K tomu patří i kritické zkoumání autorství. Uzavření kánonu je navíc znamením toho, že podobnými metodami p. nebude možné rozšiřovat kánon v budoucnu.