Ajalón
heslo: Ajalón
autor: Moravec Jan
předcházející heslo: Aj
následující heslo: Ajin
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. 'ajjálón. Město ve střední Palestině. Zmiňováno již v dopisech z Tell el Amarny. Podle Joz 19,40-42 připadlo pokolení Dan před jeho přesídlením. Podle Joz 21,24 a 1Pa 6,54 bylo dáno jako město útočištné lévijcům z čeledi Kehat. Kvůli své poloze mělo strategický význam, proto zmiňováno v souvislosti bojů s Emorejci a později s Pelištejci (Sd 1,34n – neúspěšný pokus o obsazení Izraelci; 1S 14,31; 1Pa 8,13; 2Pa 11,10; 28,18).
Známé se stalo zejm. díky scéně z Joz 10,12-15, kde Jozue přikazuje mlčet Slunci v Gibeónu a Měsíci v údolí Ajalón. Ajalón je zmiňován pouze v poetickém citátu z Knihy Přímého. Struktura textu ukazuje na dvojí pochopení příkazu: ve starší poetické vrstvě jde o oněmění
božstev Slunce a Měsíce ve svatyních (ve smyslu odepření věštby). Spojení Ajalónu s měsíčním kultem naznačuje samo hebr. jméno: 'ajjál jelen
, tedy místo zasvěcené jelenu, který je emblémovým zvířetem měsíčních božstev (sr.: řecká Artemis). Teprve pozdější přeznačení v prozaickém rámci přemisťuje děj na oblohu, což odpovídá době vzniku rámce v babylónském zajetí (babylónské astrální kulty věnovaly vyšší pozornost pohybu světel po obloze a z něho odvozovaly věštby – viz astrologie).
V exilní a poexilní době již Ajalón jako město není zmiňováno. Údolí Ajalón jako strategická a obchodní cesta svůj význam podrželo (zmínka u Josepha Flavia).
Lokalizováno na západním konci stejnojmenného údolí na místě dnešního Jalo, 20 km západoseverozápadně od Jeruzaléma. Uvažuje se i o ztotožnění míst Ajalón a Elón z 1Kr 4,9 a Joz 19,43.
Dále je jmenováno jako místo na území kmene Zabulón (Sd 12,12).