Vyznat

heslo: vyznat

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: vyznání (formule)        
následující heslo: vzbouřenec

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků termín má v biblické tradici dvojí, vnitřně blízké užití.

1. Ve smyslu sdělit veřejně (před lidmi) zkušenost s Bohem apod. je téměř výlučně překladem ř. homologó (jiné významy: souhlasit, přislíbit, oslavovat, vzdát chválu): Ř 10,9.10 (v. Ježíše jako Pána), sr. L 12,8 (zde má ČEP přznat se, Kral. v.); J 9,22 (v. Ježíše jako Mesiáše); 1J 4,15 (v. Ježíše jako Syna Božího); 1Tm 6,12 (v. vyznání – zřejmě již předpokládá formulaci zahrnující několik výroků víry). Ve Zj 3,5 se totéž sloveso užívá pro Boží jednání (Bůh se přiznává k..; ČEP přiznám se..; sr. L 12,8); v J 1,20 jde o vyznání formou negace: Jan Křtitel v., že on není Kristem (mesiášem)

V SZ se jen výjimečně užívá sloveso v. (j-d-h) ve smyslu vyznání víry (např. Ž 42,6.12 – Kral. v., ČEP: vzdát chválu), v Ž 118,4, kde jde o vyznání Božího milosrdenství užívá žalmista sloveso ´-m-r, mluvit.

2. Ve smyslu v. hřích, přestoupení Boží vůle se objevuje ve SZ často. Podkladem je opět j-d-h, v Septuagintě exomologó) – např. Nu 5,7 (v. hřích); Ž 32,5 (v. nevěrnost Bohu); Ž 51,5 (v. přestoupení). Podobně v NZ o vyznání hříchu (opět homologó) – např. Mt 3,6par. (exomologó); 1J 1,9. V. viny před Bohem znamená podrobit se jeho soudu a přiznat závislost na jeho slitování a milosrdenství. Tím člověk chápe své postavení a Bůh z něho může břemeno vin sejmout (Ž 32,5b a ty jsi ze mě sňal nepravost). Viz též vyznání.