Obraz

heslo: obraz

autor: Horák Ladislav
autor: Pokorný Petr  
       
předcházející heslo: obrátit v obětní dým        
následující heslo: obruba

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků (zobrazení, podoba, a podob.) Většinou hebr. celem, ř. eikón,v

teol. souvislosti užívané pročlověka jako obraz Boží(Gn 1,26n)i

pro modly (2Kr11,18 ;Ez7,20 ; Am5,26).

1. V Izraeli platil zákaz zobrazovat Boha (Ex 20,4 ; Lv 26,1

Dt27,15),protože

stvořitel nemůže být vyjádřen tím, kdo je jeho stvořením. Je

přítomen ve svém slovu, slávě nebo v Duchu. Nebesa

nebes ho neobsáhnou, a proto ani chrám v Jeruzalémě nebyl 1kR 8,27

Ž 106,36,38-ČEP stvůra,

ř.obojí nejčastějieidolón- modla),častomasechá(ř.chóneutos-odlitá

podoba, socha, modla, Ex 32,4 aj.)

Z uvedených míst plyne, že Izrael často podléhal okolním vlivům.

Zobrazení Hospodinaspolu s dalšími sochami(Hospodinových

hypostazí nebo dalších bohů? )byly

v chrámu židovských vystěhovalců v Horním Egyptě v Elefantině(viz chrám2.3.

Zpodobení Boha se zřejmě někdy objevovala i v chrámu Jeruzalémském

(Jr8,19 pesel). Vlastní kult Hospodina se tomu zásadně

bránil. Objevují se jen symboly

Boží svrchovanosti(hvězda, ruka), nebo jeho darů (hrozen aj.).

2. Pro zákaz z Ex 20,4.23 se později Židé báli zobrazovat i člověka,jenž

je podleGn 1,26-27;9,6obrazem a zpodobením(hebr.selem a demút)

Božím (doslova bohů vesmyslu božskéhobytí; Bůh), hebr.elóhím.

V Egyptě a v Babyloně byl král obrazem božstva, Gn 1,26 však mluví

o člověku,

ne výslovně o králi. Vidí tedy člověka jako takového v královském

světle- jen málo menšího než Boha (boha? LXX a s ní BKr mluvío

andělích-

Ž 8,6), jako Božího pověřence nad stvořením (ať panují). Člověk

není svrchovným pánem nad stvořením. Je mu svěřena moc

nad ostatním stvořením a péče o ně. V tom se v malém podobá Bohu,

jemuž je samozřejmě odpovědný za to, jak se svou relativní automonií

nakládá

(v 1K 11,7vztaženo na postavení muže). Podobně je vyjádřen paralelní

vztah mezi Adamem a Šétem, i tam jde o obdobu jejich poslání([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_ 5,1-3 Gn 5,1-3]).

3. V nz. době je zobrazování člověka doloženo v mimopalestinských

synagogách (Alexandrie, Dura Europos), v Palestině však budily

u některých

farizeů a zélótů pohoršení i insignie římských vojsk

a mince vyjadřující božské přívlastky císaře (Mk 12,16par.).Požadavek

božské pocty císaři nebo jeho obrazu narazil u Židů(Dt3,5nn)

i u křesťanů na odpor a byl, počínaje dobou Domitianovou (císaři),

příčinou jejich pronásledování(Zj13,14n;14,9.11;20,4aj.,obraz

císaře = obraz šelmy).

Církev v prvních dvou stoletích Boha ani Ježíše Krista přímo nezobrazovala

a pohanské zobrazení bohů v lidské nebo

zvířecí podobě bylo pokládáno za jeden z nejzřetelnějších projevů

zvrácenosti a hříchu(Ř1,23;ř.homoióma).

Ježíš Kristus je pravý člověk, nový Adam a tedy obraz(ř.eikón)Boží(2K4,4;Ko1,15).

Ztělesňujee

schatologické nebeské lidství, kterému jde člověk vírou vstříc(2K15,4)a

jemuž

se má už za pozemského života připodobňovat působením Ducha svatého(2K3,18par.;Kol3,9-10 obléci; Ř8,29

-ř.adj. symmorfos).Ježíš Kristus je obrazem Božím ve smyslu

své svrchovanosti a

(vnitřní )moci, kterou nabylvzkříšením avyvýšením(Fp2,6-11;v.6morfé),

ale do popředí vystupuje funkce

obrazu jako přiblížení dosudn eviděného(vidět);Ježíš Kristus

jako obraz Boží přijal způsob služebníka (ř.morfé), byljako

člověk (ř.homoióma) a v podobě (ř.schéma) člověka se ponížil.

J. K. je

tedy obrazem Božím ve smyslu Božího zjevení, zpřítomnění

toho, co je jinak nedostupné:J1,18;14,9

(Kdo vidí mne, vidí Otce;12,25).