Izmael, Izmaelci: Porovnání verzí

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ebs>Moravec
Bez shrnutí editace
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 6: Řádek 6:
}}
}}
syn Abrahama a Sářiny služky [[Hagar]], otec dvanáctera synů, praotec arabských kmenů.
syn Abrahama a Sářiny služky [[Hagar]], otec dvanáctera synů, praotec arabských kmenů.
<div class="noautonum">__TOC__</div>
== 1. Jméno ==
hebr. <span {{Hebr}}>jišma`él</span> <q>[kéž] slyší bůh</q> je obvyklým typem staroorientálního [[teoforní jména|teoforního]] osobního jména, doloženo také ve tvarech Jišma (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Pa_4,3 1Pa 4,3]</span>), [[Jišmajáš]] (v. t. [[Samuel]]). Pro označení kmene se užívá jak spojení <span {{Hebr}}>bené jišma`él</span> (<q>synové Izmaele</q>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_25,16 Gn 25,16]</span>), tak tvaru rodového jm. <span {{Hebr}}>jišma`élí(m)</span> (<q>Izmaelci</q>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sd_8,24 Sd 8,24]</span>).


1. ''Jméno''. hebr. <span {{Hebr}}>jišma`él</span> <q>[kéž] slyší bůh</q> je obvyklým typem staroorientálního [[teoforní jména|teoforního]] osobního jména, doloženo také ve tvarech Jišma (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Pa_4,3 1Pa 4,3]</span>), [[Jišmajáš]] (v. t. [[Samuel]]). Pro označení kmene se užívá jak spojení <span {{Hebr}}>bené jišma`él</span> (<q>synové Izmaele</q>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_25,16 Gn 25,16]</span>), tak tvaru rodového jm. <span {{Hebr}}>jišma`élí(m)</span> (<q>Izmaelci</q>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sd_8,24 Sd 8,24]</span>).
== 2. Postava, kmen ==
Biblická postava I. je podobně jako postavy ostatních [[praotec|praotců]] ztělesněním identity kmene; příběh postavy formuluje obraz vztahů Izmaelců k [[Izrael, Izraelci|Izraeli]] (<span {{Hebr}}>heros eponymos</span>). Kmeny Izmaelců jsou historicky doloženy od 8./7. st. př. n. l. v asyrských textech. Tvořily poměrně mocný svazek protobeduínských klanů v oblasti od sev. Arábie po hranice tzv. úrodného půlměsíce; polit. a kult. centrem byla Dúma (arab. <span {{Aram}}>Dümat al-Dandal</span>, resp. ''el-Dôf''). Po ovládnutí Syropalestiny Novobabyloňany se vliv konfederačního svazu rozpadá, jednotlivé kmeny však přežívají (Gešem, Qedar, Nebajot, Massa aj.; srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Neh_2,19;_6,1n Neh 2,19; 6,1n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_49,28 Jr 49,28]</span>). Exilní a poexilní úprava tradic (zejm. tzv. [[Kněžský kodex]]) formuje obraz I. v kontrastní paralele k obrazu [[Jákob|Jákoba]], tj. Izraele (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_17,20;_25,12n Gn 17,20; 25,12n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Pa_1,29-31 1Pa 1,29-31]</span>). V pozdějších textech jsou občas Izmaelci zaměňováni či ztotožňováni s [[Midján, Midjánci|Midjánci]] (též kmeny z východních polopouštních oblastí). Působením sz tradice je I. klíčovou postavou, <q>praotcem Arabů</q> v islámu (Korán, súra 2,125n aj.). Mimo příběhy knihy Gn se Izmael a Izmaelci objevují jen v rodokmenových výčtech (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Pa_1,28n 1Pa 1,28n]</span>), stručných rekurzech na příběh I. či označení některé postavy za Izmaelce (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sd_8,24 Sd 8,24]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Pa_27,30 1Pa 27,30]</span>). V NZ se I. nevyskytuje.


2. ''Postava, kmen''. Biblická postava I. je podobně jako postavy ostatních [[praotec|praotců]] ztělesněním identity kmene; příběh postavy formuluje obraz vztahů Izmaelců k [[Izrael, Izraelci|Izraeli]] (<span {{Hebr}}>heros eponymos</span>). Kmeny Izmaelců jsou historicky doloženy od 8./7. st. př. n. l. v asyrských textech. Tvořily poměrně mocný svazek protobeduínských klanů v oblasti od sev. Arábie po hranice tzv. úrodného půlměsíce; polit. a kult. centrem byla Dúma (arab. <span {{Aram}}>Dümat al-Dandal</span>, resp. ''el-Dôf''). Po ovládnutí Syropalestiny Novobabyloňany se vliv konfederačního svazu rozpadá, jednotlivé kmeny však přežívají (Gešem, Qedar, Nebajot, Massa aj.; srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Neh_2,19;_6,1n Neh 2,19; 6,1n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_49,28 Jr 49,28]</span>). Exilní a poexilní úprava tradic (zejm. tzv. [[Kněžský kodex]]) formuje obraz I. v kontrastní paralele k obrazu [[Jákob|Jákoba]], tj. Izraele (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_17,20;_25,12n Gn 17,20; 25,12n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Pa_1,29-31 1Pa 1,29-31]</span>). V pozdějších textech jsou občas Izmaelci zaměňováni či ztotožňováni s [[Midján, Midjánci|Midjánci]] (též kmeny z východních polopouštních oblastí). Působením sz tradice je I. klíčovou postavou, <q>praotcem Arabů</q> v islámu (Korán, súra 2,125n aj.). Mimo příběhy knihy Gn se Izmael a Izmaelci objevují jen v rodokmenových výčtech (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Pa_1,28n 1Pa 1,28n]</span>), stručných rekurzech na příběh I. či označení některé postavy za Izmaelce (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sd_8,24 Sd 8,24]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Pa_27,30 1Pa 27,30]</span>). V NZ se I. nevyskytuje.
== 3. Další postavy, varianty jména ==
 
Hebr. jméno stejného tvaru nosí dalších pět sz postav. Na rozdíl od většiny překl. zavádí ČEP varianty Jišmael a Jišmáel:
3. ''Další postavy, varianty jména.'' Hebr. jméno stejného tvaru nosí dalších pět sz postav. Na rozdíl od většiny překl. zavádí ČEP varianty Jišmael a Jišmáel:


3.1 Judský vojevůdce Jišmael, syn Netanjahu, jenž podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_41 Jr 41]</span>, zavraždil místodržícího [[Gedaljáš|Gedaljáše]] (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Kr_25,25 2Kr 25,25]</span> tento příběh nezná; uvádí jej [[Josephus Flavius]], Ant. X.9).
3.1 Judský vojevůdce Jišmael, syn Netanjahu, jenž podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_41 Jr 41]</span>, zavraždil místodržícího [[Gedaljáš|Gedaljáše]] (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Kr_25,25 2Kr 25,25]</span> tento příběh nezná; uvádí jej [[Josephus Flavius]], Ant. X.9).
Řádek 26: Řádek 29:


[[Kategorie: Prudký Martin (autor)]]
[[Kategorie: Prudký Martin (autor)]]

Aktuální verze z 15. 12. 2023, 19:29

heslo: Izmael, Izmaelci

autor: Prudký Martin    
       
předcházející heslo: Izák        
následující heslo: Izrael, Izraelci

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
syn Abrahama a Sářiny služky Hagar, otec dvanáctera synů, praotec arabských kmenů.

1. Jméno

hebr. jišma`él [kéž] slyší bůh je obvyklým typem staroorientálního teoforního osobního jména, doloženo také ve tvarech Jišma (1Pa 4,3), Jišmajáš (v. t. Samuel). Pro označení kmene se užívá jak spojení bené jišma`él (synové Izmaele; Gn 25,16), tak tvaru rodového jm. jišma`élí(m) (Izmaelci; Sd 8,24).

2. Postava, kmen

Biblická postava I. je podobně jako postavy ostatních praotců ztělesněním identity kmene; příběh postavy formuluje obraz vztahů Izmaelců k Izraeli (heros eponymos). Kmeny Izmaelců jsou historicky doloženy od 8./7. st. př. n. l. v asyrských textech. Tvořily poměrně mocný svazek protobeduínských klanů v oblasti od sev. Arábie po hranice tzv. úrodného půlměsíce; polit. a kult. centrem byla Dúma (arab. Dümat al-Dandal, resp. el-Dôf). Po ovládnutí Syropalestiny Novobabyloňany se vliv konfederačního svazu rozpadá, jednotlivé kmeny však přežívají (Gešem, Qedar, Nebajot, Massa aj.; srv. Neh 2,19; 6,1n; Jr 49,28). Exilní a poexilní úprava tradic (zejm. tzv. Kněžský kodex) formuje obraz I. v kontrastní paralele k obrazu Jákoba, tj. Izraele (Gn 17,20; 25,12n; 1Pa 1,29-31). V pozdějších textech jsou občas Izmaelci zaměňováni či ztotožňováni s Midjánci (též kmeny z východních polopouštních oblastí). Působením sz tradice je I. klíčovou postavou, praotcem Arabů v islámu (Korán, súra 2,125n aj.). Mimo příběhy knihy Gn se Izmael a Izmaelci objevují jen v rodokmenových výčtech (1Pa 1,28n), stručných rekurzech na příběh I. či označení některé postavy za Izmaelce (Sd 8,24; 1Pa 27,30). V NZ se I. nevyskytuje.

3. Další postavy, varianty jména

Hebr. jméno stejného tvaru nosí dalších pět sz postav. Na rozdíl od většiny překl. zavádí ČEP varianty Jišmael a Jišmáel:

3.1 Judský vojevůdce Jišmael, syn Netanjahu, jenž podle Jr 41, zavraždil místodržícího Gedaljáše (2Kr 25,25 tento příběh nezná; uvádí jej Josephus Flavius, Ant. X.9).

3.2 Jišmael, otec Zebadjáše, vysoký jeruzalémský úředník z doby vlády Jóšafata (2Pa 19,11).

3.3 Jišmael, jeruzalémský kněz z rodu Pašchúra; za ezdrášovské kultické očisty se musel rozvést s manželkou-cizinkou (Ezd 10,22).

3.4 Jišmáel, syn benjamínovce Ásela z rodu Saulova (1Pa 8,38; 9,44). 3.5 Jišmáel, syn Jóchananův, jeden z jeruzalémských předáků, který se podílel na spiknutí proti judské královně Atalje a nastolení Jóaše (2Pa 23,1n).