Disputace

heslo: disputace

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Dionysos        
následující heslo: dítě

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků název literární formy (modu), jehož základní strukturou je rozprava, rozhovor, dialog – rozmlouvání mezi osobami (mluvit). V SZ se objevuje zejména v prorockých textech, často i jako rozhovor mezi Bohem a jeho lidem (Iz 40 – 55; Am 3,3-8; Mal – celá kniha) a v knize Jób (zejm. Jb 3-37), srov. Ex 34,29. Bůh může podle některých bibl. vyprávění v disputaci s člověkem změnit své rozhodnutí (Gn 18,22-33; srv. Ježíšův rozhovor se Syrofenickou ženou v Mk 7,24-30 par.). Tento antropomorfní pohled na Boha je výrazem zkušenosti víry s Bohem jako osobním protějškem (nikoli zákonitostí, ideou nebo principem) a s působením živé modlitby na lidskou situaci, zejména na postavení a sebepochopení celého společenství věřících.

V NZ se disputace objevují v rámci chrií, tj. textů, jejichž středem je výměna názorů dvou stran. Téměř vždy demonstrují funkci nějakého (většinou Ježíšova) výroku jeho zasazením do či uchováním v kontextu dobového sporu, např. Mk 11,27-33 par. (Spor o Ježíšovu pravomoc); Mk 12,13-17 par. (Spor o daň císaři); L 4,1-13 par. /Q/ (Rozhovor s Pokušitelem). Jiné takové texty jsou např. Mk 2,1-12; 2,15-17; 2,23-28; 3,20-27; 7,1-23; 12,13-17; 12,18-27; 12,28-34; L 7,41-50; J 13,4-11. Takové dialogy sloužily jako zdroj argumentace při katechezi a při rozhovoru s okolním světem. Závažnou roli v nich hrálo svědectví, v. t. kritika formy.