Trůn

heslo: trůn

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: truchlit        
následující heslo: Tryfaina a Tryfósa

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. kissé'; řec. thronos. Symbol moci, často opis Božího jména, výraz Boží blízkosti (Žd 4,16; srv, Mt 5,34; 23,22); t. Davidův – Bohem podpořená vláda Davidova rodu (2S 7,16; Nátan). Jde o protiváhu pohanských království, v nichž králové byli přímými nositeli boží moci. Vlastní Boží t. je v nebi (Ž 11,4; 103,19; Sk 7,49), je to nebe samo (Iz 66,1). Jindy je Jeruzalém nazýván Božím t. (Jr 3,17), schrána Hospodinova (event. Sion – Pl 2,1) je Boží podnož (1Pa 28,2). V prorockém vidění sedí Bůh na t. uprostřed svého nebeského dvora (1Kr 22,19).

V NZ je obraz trůnu převzat v rámci obrazu vyvýšení ukřižovaného a vzkříšeného Ježíše a jeho dovršení davidovských zaslíbení (Sk 2,30) a podílu na vládě Boží: ve vyprávění o jeho narození (L 1,32), o soudu Syna člověka (Mt 26,64) a posledním soudu (Zj 20,11nn) – o jeho věčném t. (Žd 1,8a). Ve Zj 4,5-10 je t. Boží středem nebe, v obraze nového Jeruzaléma je jeho středem (Zj 22,3) a pramenem života (Zj 22,1), Kristus je na Boží pravici u jeho t. (Žd 8,1), sám usedá na t. slávy (Mt 19,8par). V Ko 1,16 jsou trůny nebeské bytosti (mocnosti).