Šekem

heslo: Šekem

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: šekel        
následující heslo: Šela

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. š^echem, řec. sychem, kral. Sychem, vlastní jméno místní i osobní, znamená šíje, rameno. Jmenuje se tak město položené v údolí mezi horami Ébal a Gerizím v Efraimském pohoří, na místě dnešního palestinského města Nablus (název vznikl zkomolením z latinského Neapolis), resp. jeho předměstské čtvrti Balatha. Podle Gn 12,6.7 zde Bůh Abramovi (v. Abraham), jenž předtím opustil otcovský dův v Cháranu, zaslibuje zemi Kenaan. Podle Gn 33,18-20 sem přichází z Cháranu Jákob. Když eponym města, Šekem, syn Chamorův, znásilní Jákobovu dceru Dínu, přestože si ji pak touží vzít, Jákobovi synové se mu krutě pomstí: pod záminkou příprav ke spříznění přimějí šekemské muže k obřízce, využijí jejich oslabení a pobijí je. Z Chebrónu do Š. posílá Jákob za bratry svého syna Josefa, ti jej ale odtud prodají do Egypta (Gn 37,12-30). Podle Joz 24 je zde pohřben Josef, předtím ale právě zde uzavírá Jozue se všemi kmeny Izraele smlouvu, kterou se zavazují sloužit Hospodinu. Podle hypotézy Martina Notha je tato událost ozvukem amfyktionické periodicky v Š. uzavírané smlouvy mezi kmeny. Sd 9 vypráví o tom, jak se v Š. chopí vlády Gedeónův/Jerubaalův syn Abímelek: za peníze z chrámu šekemského božstva, nazvaného povědomě Pán smlouvy, povraždí ostatní Gedeónovce (kromě Jótama), později krutě potlačí vzpouru vedenou Gaalem a se zemí srovná Š. i Šekemskou věž, patrně pevnost či chrám uvnitř nebo v blízkém sousedství města. Podle seznamu v Joz 20,7 je Š. jedním z měst útočištných, podle 1Pa 6,52 městem levítským. V Š. má být davidovský král Rechabeám ustanoven králem nad Izraelem, namísto toho se však zde vladařem nad (severním) Izraelem stává Jarobeám (1Kr 12). Podle líčení Josephova vyroste ve 4. stol. na hoře Gerizím, na jejímž úpatí Š. leží, konkurenční chrám Samařanů. Josephus nazývá Samařany často Šekemci a v duchu soudobé rivality mezi Židy a Samařany vysvětluje, jak si tito Sidóňané žijící v Šekemu zřizují nelegitimní chrám.

Geologicky je poloha města velmi příhodná. Díky vápencovému podkladu pokrytému nánosem kvalitní půdy má Šekem snadný přístup k vodě (studny, pramen). Široké dno údolí, v němž je položeno, bývalo oseto obilím, okolní svahy sloužily k chovu bravu a k pěstování vinné révy a oliv. Místo představuje křižovatku důležitých cest spojujících Jeruzalém a Galileu i Středozemní moře a Jordán. Archeologický průzkum, prováděný od 30. let 20. stol. nejprve německými a později americkými badateli, prokázal stopy nepřetržitého osídlení od poloviny 5. tis. př. n. l. Nejstarší epigrafní svědectví svědčí o tom, že se Š. nacházelo ve sféře vlivu Egypta. Nápis na stéle z doby faraóna Sesotrise v 19. stol. př. n. l. vypráví, jak tento egyptský vladař úspěšně dobyl Sekmem (pravděpodobně Šekem jakožto hlavní město oblasti) a vyplenil Retenu (egyptské označení pro Palestinu). Město zmiňují egyptské seznamy kleteb ze stejného období. V 16. stol. př. n. l. Egypťané město zcela vyhladili. V jeho základech obnovených o sto let později archeologové nalezli pozůstatky osla, snad totemového zvířete synů Chamóra (Gn 33,19 aj.; ch^amór znamená v hebrejštině osel). Z el-amarnské korespondence (viz Tel el-Amarna) je znám Labaju, vládce Šekemu, který si ve 14. stol. př. n. l. podmanil území podstatné části pozdějšího biblického Spojeného království: od nížiny Jizreel na severu až po okolí Jeruzaléma na jihu. Od počátku 12. stol. dochází k postupnému úpadku města, urychlenému jistě i tím, že je město několikrát zcela vypleněno (snad souvisí s obdobím Abímelekovy vlády, o němž vypráví Sd 9,45-49, další je v důsledku tažení egyptského faraóna Šíšaka v 2. pol. 10. stol., další souvisí s asyrským vpádem 724 př. n. l.). Koncem 4. stol. př. n. l., za vlády samařského Sanbalata II., vzniká na hoře Gerizím poblíž Š. konkurenční jahvistický chrám, který je Jeruzalému trnem v oku a během výbojů Hasmonejce Jana Hyrkána je stejně jako Š. zbořen. V roce 72 n. l. nechává Vespasián vybudovat nedaleko jeho trosek město Flavius Neapolis, dnešní Nablus.