Filozofie

heslo: filozofie

autor: Sokol Jan    
       
předcházející heslo: Filón Alexandrijský
následující odkazové heslo: Flavius Josephus
následující odkazové heslo: flétna    
následující heslo: Foibé

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků řec. filosofia, láska k moudrosti, pojem poprvé použitý patrně Hérakleitem, u Sókrata skromné označení těch, kdo vědí, že nejsou moudří, ale snaží se o to. Pro Platóna je začátkem f. údiv nad světem, počínaje Aristotelem se f. stává souborným názvem pro veškeré (skutečné) vědění. Teprve koncem středověku se z ní začínají oddělovat jednotlivé vědy.

Jakožto lidská snaha pomoci si vlastními silami dostávala se f. od začátku do napjatých vztahů s náboženstvím: už Sókratés byl odsouzen za zavádění nových bohů. Na počátku letopočtu mnoha vzdělaným lidem náboženství vskutku nahražovala – zejména ve svých populárních podobách. Proto před ní Pavel varuje jako před čímsi prázdným a klamným, založeným na lidských bájích a vesmírných mocnostech, ne na Kristu (Ko 2,8).

Zde však může v helénistickém smyslu výrazu filozofie jít o jakési předávané nauky, či náboženské pokyny.

Nejpozději od 3. st. př. n. l. se však s řeckou f. (zejména platónskou a novoplatónskou) setkávala žid. diaspora v Alexandrii i jinde (Filón z Alexandrie) a ani rané kř. se jí nemohlo vyhnout, jakmile proniklo mezi vzdělanější vrstvy. Velmi brzy je ovlivnila lidová f. kynismu důrazem na askezi a nedbáním společenských forem, později i stoická etika a hlavně novoplatónismus (Klement Alex., Órigenés, Augustin), který pak posloužil i při soustavných formulacích kř. víry.

S rozvojem soustavného kř. myšlení ve středověku se kř. dostávalo do vleku zejména aristotelské f. (scholastika), která občas hrozila zatlačit vlastní kř. víru do pozadí a nahradit ji metafyzikou – myšlením o Bohu a o světě. Zatímco kř. víra staví na zjevení v Ježíši Kristu, vede metafyzika vždy k úvahám o jediném Bohu bez Trojice. Odtud pochopitelný odpor reformátorů, ač ani ti se při pokusech o soustavnou formulaci své teologie bez f. neobešli.

Také současný křesťan se f. nemůže vyhnout, chce-li dobře myslet a vyjadřovat obsahy své víry. Musí se však bránit snahám chápat kř. jen jako názor na svět, etiku, metafysiku či f. Musí trvat na tom, že kř. je odpovědí víry na trojí Boží dar Stvoření, Smlouvy a Vykoupení (Bernard z Cl.), nikoli návodem k dobrému či šťastnému životu z vlastních sil. Je-li začátkem f. údiv a počátkem moudrosti bát se Hospodina (Ž 111,10), je začátkem víry vděčnost, zbavená strachu (L 1,74; Ř 8,15; 1J 4,18).