Damašek: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
m (naimportována 1 revize) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:19
heslo: Damašek
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: daman
následující heslo: Damašský spis
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. dammeseq (= místo bohaté na vodu?), řec. damaskos, dodnes hl. město Sýrie. D. je připomínán již v 14. st. př. n. l. V eg. úřední korespondenci z Tell el Amarny, byl hlavním městem státu Aramejců Sýrie (ČEP: Aram – Iz 7,8), leží na vodou dobře zásobovaném (2Kr 5,12) vých. úpatí pohoří Antilibanonu. Od 2. tis. př. n l. centrum významného městského státu Aramejců, který král David nakrátko připojil ke své říši (2S 8,5-6). V r. 734 př. n. l. se D. spolu se severním Izraelem pokoušel získat Judské království jako spojence ve společném boji proti Asyřanům. Ti však o dva roky později D. dobyli a připojili jeho území ke své říši (2Kr 16,10; Iz 8,4; 17,1). Nevíme přesně, kterých událostí z doby SZ se týká kritika D. u proroků (Iz 17,1-3; Jr 49,23-27; Am 1,3-5; 5,27; Za 9,1). Městským bohem v D. byl Hadad-rimón.
Po pádu říše novobabylónské a perské se D. stal součástí říše Alexandra Velikého, říše Seleukovců a od r. 63 př. n. l. římské provincie Sýrie. Do ní byla s jistými prvky autonomie zahrnuta i Dekapole, jejíž byl D. krátkou dobu součástí. V době NZ byl D. jako příhraniční oblast ohrožován Nabatejci. Apoštol Pavel před nimi podle 2K 11,32 uprchl tak, že byl spuštěn v koši otvorem v hradbách.
V D. byla početná židovská menšina, v níž se objevili i stoupenci Ježíšovi. Podle Sk 9,3nn Pavel u D. prožil své obrácení. Sám se o tom zmiňuje jen nepřímo v Ga 1,17.