Aramejci
heslo: Aramejci
autor: Soušek Zdeněk
předcházející heslo: Aram
následující heslo: aramejština
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. 'arammím. Etnicky a jazykově příbuzné skupiny západosemitských kočovníků, kteří se koncem 2. a zač. 1. tis. př. n. l. usadili zejména v prostoru od horního a středního Eufratu až ke Středozemnímu moři, na jihu Malé a severu Přední Asie (v místech dnešního vých. Turecka, Libanónu a Sýrie). Vytvořili zde řadu států a státečků. Nikdy nevytvořili jednotný státní útvar. Politicky významné bylo království v jižní Sýrii s hlavním městem Damaškem, nesoucí jméno Aram. Většina aramejských států a státečků se stala v 9. a 8. st. př. n. l. součástí Asyrské říše. Z aramejského kmene usazeného v jižní části Mezopotámie (Babylónii) vzešel přemožitel Asýrie a zakladatel Novobabylónské říše Nabopolasar. Ač izraelští praotcové byli podle SZ s Aramejci spřízněni (Gn 25,20; 28,5), ba podle Dt z aramejského rodu vyšli (Dt 26,5), v době královské byli Aramejci usedlí při severní hranici Izraele nepříjemným sousedem Izraelců nábožensky i politicky. David je sice pokořil (2S 8,5n), ale ke konci Šalomounovy vlády se osamostatnili (1Kr 11,23-25). Po rozdělení Izraele byli se severoizraelskou říší v menších konfliktech a bojích (1Kr 15,18n; 1Kr 20nn; 2Kr 8,28n; 2Pa 22,5 aj.). Hlavním božstvem Aramejců byl bůh bouře Hadad, obdoba kenaansko-fénického Baala.