Tvář

heslo: tvář

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: turban        
následující heslo: tvorstvo

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. páné; řec. prosópon, obličej člověka nebo jiné bytosti (serafa: Iz 6,2), přeneseně i např. města (Jr 13,26), jako výraz jeho totožnosti, nezaměnitelnosti, přítomnosti a vztahů, do nichž vstupuje: Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku (Př 27,19; srv. Sír 13,25).

Tváří v tvář – čelné postavení, v němž se lidé setkávají a při němž vychází najevo jejich povaha, nitro (1K 13,12). – Padnout na tvář je projevem nejhlubší úcty před druhým člověkem, ale především před Bohem (Gn 17,3; Nu 17,10). – Zastření tváře je výrazem vlastní nehodnosti (1Kr 19,13 – opět před Bohem), smutku (2S 19,5) nebo studu (u prostitutky – Gn 38,15).

Zjevení Boží t. znamená Boží přítomnost (Mi 3,4), jeho přímé zjevení (teofanie) záchranu, spasení (Ž 143,7; v. t. 1K 13,12).

Podobně výjimečný byl někdy i pohled na tvář panovníka (Est 1,14).

Před tváří, hebr. lifné, řec. emprosthen + vazby s prosópon(= opis předložky před), např. před jiným člověkem (Ga 2,14), V SZ nejčastěji o tom, co se děje (má nebo nemá dít) před Bohem, tedy s ohledem na to, že Bůh to vidí: Mt 18,14.