Teofanie

heslo: teofanie

autor: Grešo Ján
autor: Pokorný Petr  
       
předcházející heslo: Tenach        
následující heslo: Teofil

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků řec. zjevení božstva, starověký výraz užívaný jako odborný termín i v současné religionistice. T. je nápadné přímé zjevení božstva, provázené často přírodními jevy, někdy i komentujícími výroky. V Bibli je ovšem zdůrazněno prastaré přesvědčení, že že člověk nemůže snést přímý pohled na Boha (Ex 33,20; Dt 4,33; Sd 13,22n aj). Proto je t. něčím mimořádným. Ve SZ má významnou roli líčení t. na hoře Choréb (Sínaj) dle Ex 33,9-34,7, kde se Hospodin ukázal Mojžíšovi; podle Ex 24,9-18 byl s Bohem nejen Mojžíš, ale i další tři a sedmdesát izraelských starších. Také Eliáš se podle Bible setkal s Bohem, Bůh k němu přímo mluvil (1Kr 19,9-18).

O podobě Hospodina se v Bibli nikde nemluví, uváděny jsou jen průvodní jevy, které na jeho přítomnost odkazují. Jeho zjev (Nu 12,8) je provázen oslepujicím ohnivým světlem, zemětřesením, oblakem (Ex 33,9; mrak) a kouřem (sloup oblakový). Oblakový sloup ve dne a ohnivý v noci byly projevem Boží přítomnosti při cestě Izraele po poušti (Ex 13,21, Ž 78,14). Jako t. jsou popisována i některá prorocká vidění, např. Iz 6; Ez 1,4-28; Zj 4. Některé rysy t. mají také setkání s božími posly, zejména v Gn 18, ale například i v příběhu Gedeónově v Sd 6,11-23. Smysly vnímatelným zjevením Hospodina je také anděl Hospodinův (Gn 16,7n; 21,17n; Sd 6,11nn).

V NZ je za přímé zjevení Boha pokládáno jeho vtělení v Ježíši Kristu (inkarnace). To je možno pokládat za specifický protiklad obecně náboženskému fenoménu t., neboť podle inkarnační představy se Bůh ukazuje v událostech, na něž jako na projevy boží upozorňuje teprve zpětně svědectví jednotlivce nebo skupiny. Rysy t. má evangelijní příběh proměnění na hoře (Mk 9,2-14parr.), podobně též prorocká vidění Zjevení Janova, jako t. jsou líčena i zjevení Pavlovi, při kterých je Pavel povolán za Kristova svědka (Sk 9,1-9; 22,6-11; 26,13-18). Pavel sám o této události mluví jako o zjevení božího Syna, jehož cílem je, aby apoštol, jímž se Pavel stane, radostnou zvěst o něm nesl všechněm národům (Ga 1,16). Ve Sk 23,11 čteme o tom, jak se Pavlovi v noci zjevil Ježíš jako Pán. I na tomto místě jde o t. – slyšíme tu totiž výzvu Neztrácej odvahu (řec. tharsei), které i v pohanském světě doprovází t. jako ujištění, že toto setkání s Bohem není pro člověka zničující. Mnoho dalších biblických vyprávění nese jednotlivé rysy t., nejnápadnější jsou v líčení Ježíšova zjevení jeho žákům při bouři na jezeře Genezaretském (Mk 6,45-52par.). T. je v NZ pohledem naděje k cíli božích cest s lidmi, kdy Bůh bude přebývat mezi lidmi. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude (Zj 21,3-4).