Tisíc

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: tisíc

autor: Moravec Jan    
       
předcházející heslo: Tirsa        
následující heslo: tisíciletá říše

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. 'elef, řec. chilias. Vyšší mocniny desítky hrají v Bibli obvykle roli rétorickou jako označení velkého množství či nadsázky. Zejména to platí o tisících. Nutno také zohlednit nejednoznačnost hebr. pojmu 'elef, který primárně označuje skupinu jedinců patřících k sobě, tedy (u lidí) rod, čeleď, šik, nebo (u zvířat) stádo. Na mnoha místech záleží jen na interpretaci vykladačů, zda jej chápat v tomto smyslu, nebo jako číslo. Dobrou ilustrací takové nejednoznačnosti je např. Joz 22,14.21.30, kde starší překlady (např. Kralická B., King James Version, Luther, ale také moderní něm. Einheitsübersetzung) mluví o tisících, zatímco novější (Český ekumenický překlad, Revised Standard Version, ale také Vulgáta) mluví o rodech či šicích; Septuaginta překládá chiliarchoi, což umožňuje obojí interpretaci. Stejná situace je u slavného citátu Mi 5,1: A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody... (Kral.: mezi tisíci Judskými). Jednoznačně ve smyslu rod, čeleď je 'elef např. v Sd 6,15 či Nu 10,4. U mnoha údajů násobků tisíc (zejm. počty vojáků v bitvách) je nečíselný výklad pravděpodobný: 1S 8,12; 1S 17,18 (zde Kral.: hejtman, ČEP: velitel nad tisíci) aj.

Tisíce ve smyslu velkého a zaokrouhleného počtu jsou velmi časté. Nejvýznamnější vyjádření jsou např.: Bůh prokazuje milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří jej milují (Ex 20,6; Dt 5,10; 7,9; Jr 32,18); den v jeho nádvořích je lepší než tisíc jinde (Ž 84,11). V podobném smyslu je nutno chápat údaje 7 tisíc těch, kdo nepoklekli před Baalem (1Kr 19,18; Ř 11,4), 70 tisíc obětí moru (2S 24,15; k obému srv. též sedm); 24 tisíc pobitých kvůli smilstvu s Baal-peórem (Nu 25,9; 1K 10,8 upravuje na 23 tisíc). Časté je toto vyjádření při líčení Ježíšových mocných činů, např: 2000 gerasenských vepřů (Mk 5,13); nasycené zástupy 5000 lidí (Mt 14,21 a par.) resp. 4000 (Mt 15,38 a par.); 5000 obrácených o letnicích (Sk 4,4).

Vyšší řády vyjadřují vesměs množství, která se vymykají představám. Nejvyšším číslem, pro něž má hebrejština slovo, je deset tisíc neboli miriáda – revává resp. jeho duál dvacet tisíc (ribbótajim, Ž 68,18). Ustáleným spojením je srovnání vítězství nad tisíci a desetititsíci: Dt 32,30; 1S 18,7. V knize Sd se počet mužů táhnoucích do boje či pobitých nepřátel udává číslem 10000, ovšem nikoliv slovem revává, nýbrž jako 10x 'elef, což naznačuje, že tím jsou (nebo ve starší vrstvě textu byly) míněny šiky, oddíly a ne tisíce.

O milionech – tisících tisíců – se obvykle mluví v kontextu Božích záležitostí a v apokalyptické literatuře. Např. Boží síla jako tisíce tisíců vozů (Ž 68,18), ale také tisíce desetitisíců potomstva Rebeky jako meze představivosti (Gn 24,60 – ČEP číslo opisuje). Tisíce tisíců a desetitisíce desetitisíců služebníků kolem Božího trůnu (Da 7,10; srv. Zj 5,11); 200 milionů apokalyptických jezdců (Zj 9,16) atd. Počet označených 144 tisíc (Zj 7,4-8; 14,1-3) kombinuje symboliku dvanáctky a tisícovky.

Ve starověku se neoperovalo s matematickým nekonečnem, Bible však má několik vyjádření pro meze lidského počítání. Např. výraz dosl. bezpočtu 'én mispár: Jb 5,9; Ž 40,13 nebo přirovnání k počtu hvězd na nebi nebo písku na mořském břehu: Gn 22,17; 41,49; Žd 11,12 nebo tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst (Zj 7,9).

Viz též čísla.