Pohana

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: pohana

autor: Žilka Ladislav    
       
předcházející heslo: pohan        
následující heslo: pohár

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. cherfá, urážka, která směřuje většinou vůči jednotlivci. Nábal pohaněl Davida (1S 25,39), Nácháš chtěl pohanět Habešany (1S 11,2). Pohanění se dostalo ve Filipech i Pavlovi (1Te 2,2). Zaslíbenou zemi pohaněla velká většina těch, kteří byli vysláni, aby ji prozkoumali (Nu 14,36.37). Pohaněn však býval i Hospodin (2Kr 19,23; Iz 37,24). Pohaněním byla také neplodnost ženy, Bůh ale ve své lásce mohl takového pohanění zbavit. V takovém postavení byla Ráchel (Gn 30,23) i Alžběta (L 1,25).

K životu v bázni před Bohem a varování se pohanění ze strany pohanů nabádal Nehemjáš (Neh 5,9). Podle Daniele je pohana opakem věčného života. Jedni procitnou k životu věčnému, jiní k pohaně (Da 12,2).

Podle Listu Židům Mojžíš věřil, a Kristovo pohanění pokládal za větší bohatství než poklady Egypta. NZ chápe pohanění a utrpení pro víru jako podíl na utrpení Kristově. V Listu Židům je tak chápáno i utrpení sz. svědků (Žd 11,26).

V. t. hanba.