Hanba

heslo: hanba

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: hamartologie        
následující heslo: hanebnost

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků zahanbit, potupa (hebr. b-w-š; búšá – hanba, zahanbení; hebr. ch-r-p – potupit; hebr. qálón – ostuda) protiklad cti (čest) a slávy (hebr. kávód, řec. timé, doxa) a někdy moudrosti (Př 3,35), ve většině společenství znamená oslabení místa ve společenství, event. vyloučení z něho. Dle Př 11,2 je h. qálón důsledkem zpupnosti. Základní podoba h. je potupení náboženské, opak požehnání. Goliáš tupil (ch-r-p) řady živého Boha a David tím, že jej přemohl, tuto potupu z Izraele odňal. Egypt byl zahanben porážkou lidem ze severu (b-w-š), ale i Izrael byl potupen (b-w-š) porážkou (Oz 10,6).

Náchaš Amónský chtěl Izraelce potupit (ch-r-p) znetvořením těla (1S 11,2), uvnitř Izraele budou falešní proroci zahanbeni (Za 13,4 – b-w-š) a h. (búšá) je i nedostatek milosrdenství (Abd 1,10)

V NZ, v Žd 12,2, se však mluví o tom, že Ježíš na sebe vzal potupu (řec. aischyné) kříže pro věrnost Bohu a byl tak potupen v prospěch ostatních lidí (Žd 1,13).

V Kral. je h. někdy výrazem pro ohanbí (hebr. `erwá – Lv 18.8, ČEP nahota).

V. t. zahanbit.