Panovat

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: panovat

autor: Pokorný Petr    

předcházející odkazové heslo: panoš      
předcházející heslo: panna        
následující heslo: panstvo

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
překlad hebr. m-l-k (převážně v BKr), nebo r-d-h (převážně v ČEP), ojediněle s-r-r (např. Sd 9,22); řec. kyrieuó, basileuó (dosl. kralovat, vládnout) – výraz pro převahu, moc, autoritu i odpovědnost pána jakožto majitele otroka (Lv 25,43) vladaře, panovníka (viz panovat) či krále (1Kr 5,4) vůči těm, kdo jsou mu podřízeni a poddáni. Obrazně se vztahuje na Boha (HospodinaDt 3,33 BKr, srv. království Boží), očekávaného ideálního krále, Mesiáše (Nu 24,19; Ž 72,8), jehož panování svou péčí o ty, kdy jsou na něm závislí, kontrastuje s panováním pozemských vladařů (L 22,15nn). Od Boží pravomoci panovat je odvozeno i lidské (odpovědné) panování nad živou přírodou a nad zvířaty (Gn 1,26 r-d-h).