Služebník, služebnice, služka
heslo: služebník, služebnice, služka
autor: Tomášek Petr
předcházející heslo: služebník Hospodinův
následující odkazové heslo: Slyš Izraeli
následující heslo: slyšet
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. `eved služebník
, resp. šifchá, či 'ámá služebnice
, řec. dúlos, diakonos. Hebrejština používá pro označení s. stejné slovo, jako pro otroka (viz ale výraz mládenec, na`ar). Mnohdy je však výrazu s.
užito přeneseně, tehdy značí podřízenost, často v kontrastu se slovem 'ádón Pán
. Nezřídka je proto slova užito v rétorických figurách majících naklonit něčí přízeň (např. Gn 18,3; 1S 1,11.16; 12,9). V politickém kontextu bývají s.
nazývání poddaní vládaře (např. Gn 40,20; 2S 11,11), mnohdy ve vysokém postavení, jako jsou knížata, či vojevůdci. Avšak pokud je řeč o mezinárodních vztazích, je označení s.
potupné (Jr 2,14). V oblasti náboženství a kultu jsou s.
nazývání přívrženci určitého božstva (2Kr 10,23), neboť výraz s.
evokuje bezmeznou oddanost. Tak je třeba chápat také službu
Hospodinu (viz bohoslužba
, ale též modloslužba
– v. modla). Ovšem v některých sz textech získává spojení služebník Hospodinův
zvláštní význam. V NZ najdeme pro s. dva výrazy. dúlos znamená podobně jako hebr. `eved otroka
, včetně dalších konotací (např. 1K 6,20; 7,23; Ga 4,5 užívá metaforu vykoupení
z otroctví). Stejně jako ve SZ i zde označuje s. vyznavače Boha, najdeme však též otroky hříchu
(Ř 6,16). Paralelně k sz s. Hospodinovu
se pisatelé nz epištol označují za s. Ježíše Krista
(Ř 1,1; Ga 1,10; Jk 1,1 aj.). Druhý výraz, diakonos, je slabší a vyjadřuje posluhovače
. Služebnice mohla mít ve sz polygamní společnosti též roli další ženy (Gn 16,1; 20,17).