Negeb

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Negeb

autor: Žilka Ladislav    

předcházející odkazové heslo: Neftuim      
předcházející heslo: Neftóach        
následující heslo: Nehemjáš

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. negev Vyprahlý kraj, Jih;

Jižní část Palestiny, která není v Bibli přesně vymezena. Na severu tvoří určitou hranici pobřežní nížina, Judská poušť a Judské hory, na východě pouštní oblast a na jihovýchodě Sínajská poušť. V samotném Negebu lze rozlišit severní Negeb, Negebskou pahorkatinu, střední Negeb a Élatskou pahorkatinu. Negebem procházely důležité cesty Mořská cesta na západě a Královská cesta na východě. Negebem prošli již praotcové (Abraham Gn 12,9) i zvědové vyslaní do Zaslíbené země (Nu 13,17). Kraličtí tuto oblast nazývali země polední. Při dělení Zaslíbení země zde dostalo dědičný podíl Šimeónovo a Judovo pokolení (Joz 15,21-32; 19,1-9). Pevnou vládu nad touto oblastí však zajistil až král David (1Kr 11,15). Tato oblast byla důležitá i z hospodářského hlediska. Za krále Šalomouna zde asi těžili měď, později zde byl vybudován přístav Esjón-geber a Élat (1Kr 9,26; 2Pa 8,17). V Negebu byla řada důležitých měst, ale přesnou polohu známe pouze u některých: Beer-šeba (Gn 21,30n), Arad (Sd 1,16), Atarím (Nu 21,1), Aróer (Dt 2,36; 1S 30,28), Funón (Nu 33,42), Esjón-geber (Dt 2,8). Asi v 7 st. př. n. l. oblast obsadili Edómci, se kterými neměli Izraelci přátelské vztahy. Po vytlačení Edómců oblast obsadil Nabatejci, a po jejich porážce byla celá oblast připojena k Římské říši.

Viz Nabatejci, Petra.