Narodit se

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: narodit se

autor: Roskovec Jan    
       
předcházející heslo: národ        
následující heslo: naroubovat

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. j-l-d; řec. gennó. Počátek života je obecně jedním ze zlomových momentů lidské existence, i v Bibli se proto stává předmětem zvláštních úvah i obrazných výroků. Narození, jeho místo a doba, patří ke skutečnostem, které člověk sám nemůže ovlivnit, které však významně ovlivňují jeho život (Jb 38,24). Podle víry biblických svědků je má pod kontrolou Bůh. Tato víra se výrazně vyjadřuje v přesvědčení, že Hospodin otvírá – ale také zavírá – lůno (Gn 20,18; 29,31; 30,22; 1S 1,5n; Jb 31,15; Ž 22,11; Iz 66,9; Jr 1,5). Neplodnost (spojována v Bibli popravidle s ženou) je považována za těžkou ránu, někdy výslovně za Boží trest (Oz 9,14), narození potomka naopak za znamení Boží přízně (požehnání), která otevírá budoucnost (Gn 49,25; Ž 127,3). Z tohoto důvodu má mezi narozenými dětmi zvláštní místo prvorozený a panenství není pouze symbolem čistoty, nýbrž řadí panny mezi ženy, jejichž plodnost se dosud neprokázala. Narození bývá obrazem (nové) naděje (Iz 7,14).

Porodní bolesti, v prorockých textech obraz silného a náhlého trápení (např. Iz 13,8; 21,3; Jr 6,24; 13,2; 22,23; 49,24; Oz 13,13), získávají v apokalyptických textech pozitivní funkci. Narození je v nich užíváno jako jeden z obrazů naděje přicházejícího nového věku: přítomná trápení a těžkosti, svádějící k představě blízkého a špatného konce, jsou interpretovány jako porodní bolesti, které otevírají cestu k nové a dobré budoucnosti (sr. J 16,21; Mi 4,10; 5,2; Iz 26,18; 66,7n; Zj 12,2nn).

Ke zdůraznění radikality a paradoxní povahy nové existence založené na víře v Krista začali první křesťané užívat obrazu nového narození (J 1,13; 3,1-15; 1J 2,29; 1Pt 1,3.23; Tt 3,5; sr. představa nového člověka v Ko 3,10 a Ef 2,15; 4,24); v. t. znovuzrození.

Mezi mnoha biblickými příběhy o narození mají zvláštní místo vyprávění o narození Ježíšově (Mt 1,18-25; L 2,1-20; sr. Ga 4,4 a Ř 1,3), v nichž se prolíná mnoho symbolických motivů. Motiv panenského početí vyjadřuje především, že Ježíš v moci Boží překonal dějinný tlak lidského odcizení (hříchu), které bylo již v SZ spojováno se zneužitou pohlavností (Ž 51,7). Ježíš se podle těchto vyprávění narodil zcela z Božího rozhodnutí a dání, podobně jako děti neplodných párů ve SZ, jako dítě, jehož narozením se otevírá nová budoucnost, jako dítě královského rodu, jehož prostřednictvím bude znovu jednat Bůh pro svůj lid (v. t. mesiáš). V. t. rod, plodit.