Nanebevzetí

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: nanebevzetí

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: nanebevstoupení Páně        
následující heslo: nápis

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
událost, při níž je prorok (nebo jiná osoba) za života vyzdvižen do nebe. Podobných výrazů se užívá i tam, kde se mluví o nanebevstoupení Páně (tj. Ježíše). Užívá se většinou hebr. slovesa l-q-ch např. Ž 73,24), v řečtině složenin slovesa lambanó, v L 24,51 anaferó v pasivu. N. znamená, že takový člověk byl Bohu zvlášť blízký, a proto ho Bůh osvobodil z hrůzy smrti (Henoch: Gn 5,24; Elijáš: 2Kr 2,1.9.11), u Ježíše je zdůrazněno jeho vyvýšení. Výraz n. naznačuje, že vyvýšení je dílem Božím, ne těch, kteří byli vzati na nebe. Naděje, kterou je blízkost Bohu, není výsledkem lidského výkonu, je odpovědí na věrnost jeho zvláštních svědků. To platí i o Ježíši. N. není projevem jeho zázračné moci, nýbrž jeho jedinečné věrnosti Bohu, který ho vyvýšil nade vše (Fp 2,9). V roce 1950 vyhlásila římskokatolická církev dogma o n. Panny Marie.