Nanebevstoupení Páně
heslo: nanebevstoupení Páně
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: námořník
následující heslo: nanebevzetí
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
událost, o níž čteme v L 24,50-52a a Sk 1,9-11 (dále v Mk 16,19 pozdější dodatek; Markovo evangelium), a později církevní svátek (čtyřicátý den po Velikonocích), který se k ní vztahuje. Doslova jde o nanebevzetí, tedy ne o výkon Ježíšův. Starší tradice i literární svědectví n. P. jako samostatnou událost neznají, vzkříšení již zahrnuje Ježíšovo vyvýšení (Fp 2,9; Mt 17,8; 28,18). Lukáš vypráví o n. P. jako o samostatné události, aby mohl zdůraznit ty rysy velikonočního evangelia, které se jinak označovaly jako vyvýšení (vyvýšit; viz i Sk 2,33; 5,31). Teologicky mělo vyvýšení na nebe vyjádřit, že (a) Bůh se k popravenému Ježíši přiznal (pašijní příběh) a (b) že Ježíš v povelikonoční době sice není předmětně přítomen mezi lidmi, ale je blízko těm, kdo se k němu obracejí s důvěrou (víra) tak, jako nebeský (nebe, nebesa) Otec (Bůh) je dostupný modlitbou. Nebe tu je obrazem oblasti, která je nám nadřazena (jsme na ní závislí, odtud přicházejí slunce, déšť) a přitom je odevšad viditelná a se zemí propojená. N. P. je tedy příběh, který naznačuje odpověď na otázku po Ježíšově nové přítomnosti, která je jiná než před Velikonocemi, to také připomíná svátek n.P.