Nádoba
heslo: nádoba
autor: Roskovec Jan
předcházející odkazové heslo: nádeník
předcházející heslo: naděje
následující heslo: nádory
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
obecné označení nejrůznějších předmětů na uchovávání či přepravu tekutin a sypkých materiálů, velmi často potravin. ČEP ve SZ takto překládá téměř výhradně obecný hebr. termín kelí, který může označovat i různé náčiní (nádobí
) a jemuž v té obecnosti nejvíce odpovídá řec. skeúos příp. angos či angeíon. Nádoby a jejich případný přenesený význam v biblických textech lze rozlišit především podle materiálu, z něhož jsou vyrobeny.
1. Od 6. tis. př. n. l. se na Blízkém východě používaly n. keramické (hliněné). Ty byly v nejrůznějších tvarech běžnou součástí každé domácnosti. Biblické texty odkazují v přeneseném smyslu na proces jejich výroby (jsou řemeslným výrobkem, tvarovány rukou, a tak určeny vůlí hrnčíře, podobně člověk podléhá Bohu: Jr 18,4; Ř 9,21), na jejich křehkost (Ž 2,9; Ž 31,13; Jr 19,11; Jr 48,38; Zj 2,27), i na jejich obyčejnost, blízkost keramické hlíny s prachem (2K 4,7). Představa člověka, resp. lidského těla jako nádoby hříchu
však v biblických textech nemá přímou oporu. Není-li rozbita, může keramická n. poskytnout poměrně trvanlivou ochranu, např. k uchování textů (srv. Jr 32,14 a knihovnu
v Kumránu).
2. Zejména k přepravě tekutin se používaly nádoby kožené, měchy (Nu 31,20). Ty jsou sice nerozbitné, stářím však vetší – ztrácejí pružnost, takže se snadněji roztrhnou, a přestávají těsnit (viz Mk 2,22 parr., BKr).
3. K vaření, pro účely kultu a ke stolování bohatých se užívalo nádobí kovové – z mědi a jejích slitin (např. Lv 6,21), ze stříbra a zlata (např. Ex 37,16; Nu 7,85; 1Kr 10,21; Da 1,2). Takové n. bylo součástí chrámového či královského pokladu a přirozeně představovalo vzácnost, vysokou cenu (srv. 2Tm 2,20). Mezi kultické náčiní patří patrně i misky
, jejichž vylévání symbolizuje jednu řadu 7 pohrom ve Zj 15-16.
4. Zcela okrajové a bez zvláštního významu jsou zmínky o nádobách dřevěných (Lv 11,32, BKr; 2Tm 2,20 společně s hliněnými).
5. Poměrně náročné na výrobu byly nádoby kamenné. Jejich zvláštní užití na vodu k náboženskému očišťování, doložené v J 2,6, patrně souviselo s přesvědčením, že kámen na rozdíl od porézní hlíny nevstřebává nečistotu (srv. Lv 11,33n). Z vápenného alabastru, jemného bělavého kamene, se vyřezávaly drobné a velmi drahé nádobky na vzácné parfémy a oleje (Mk 14,3 parr; srv. snad též Ex 7,19).
6. Bez ohledu na materiál bývají n. užívány také k ukrývání (srv. Mk 4,21 parr.), odměřování (viz duté míry) a mohou posloužit také jako obraz prázdnoty (Jr 51,34).