Kýros

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Kýros

autor: Macek Ondřej    

předcházející odkazové heslo: Kyrios      
předcházející heslo: Kyrény        
následující heslo: Lában

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
Kýros I. Starší (559-529 př. n. l.), hebr. kóreš, řec. kýros, per. Kuruš (velký král). Zakladatel (staro)perské či achaimenovské říše (podle dynastie odvozované od praděda K.). V r. 553 dobyl Ekbatanu (dn. Hamadan), porazil svého děda (podle legendy) médského krále Astyaga a podrobil si tak Médii. R. 547 podlehl Kýrovi lýdský král Kroisos a K. se zmocnil Sard. K. velitelé ovládli řecká města Malé Asie. R. 539 otevřel Kýrovi dveře Babylónu kněz Marduk, tak K. ovládl novobabylónskou říši. Zemřel při tažení proti Massagetům a byl pohřben v dodnes zachované hrobce v Pasargadách. Xenofón napsal knihu O Kýrově vychování. K. nebral podrobeným národům jejich náboženství, ba snad dovolil Židům v babylónském zajetí návrat, obnovu jeruzalémského chrámu (538) a dokonce jim vydal chrámové předměty ukořistěné Nebúkadnesarem (Ezd 1,1-8). Deuteroizajáš v něm vidí spravedlivého (Iz 41,2); pastýře, který naplňuje boží vůli (Iz 44,28); pomazaného – Boží nástroj spásy – mesiáše (45,1); povolance Hospodinova (Iz 48,14-15). V. t. mesiáš.