Joppe

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Joppe

autor: Macek Ondřej    
       
předcházející heslo: Jónatan        
následující heslo: Jóram

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. jáfó, řec. ioppé, ČEP užívá pouze pro NZ, v SZ se užívá jméno Jafa. Město ležící na pobřeží Středozemního moře přibližně v polovině cesty mezi horou Karmel a Gázou. Až do vybudování Přímořské Cesareje bylo J. jediným přístavem v této oblasti. Osídlení lze doložit již v neolitu. Za vlády faraona Thutmose III. se J. ocitlo v držení Egypťanů, Řekové jej spojovali s místem, kde Perseus zachránil Andromedu. Podle sedmého losu při dělení zaslíbené země patřilo J. pokolení Danovců (Joz 19,46). Sem bylo dováženo cedrové dřevo ke stavbě prvního (2Pa 2,15) i druhého (Ezd 3,7) chrámu a odtud pak putovalo po cestě dlouhé více než pět desítek kilometrů do Jeruzaléma. Na útěku pryč od Hospodina nastoupil Jonáš na loď do Taršíše právě v J. (Jon 1,3). Do přímého držení Izraelců se J. dostalo až za makabejských válek, kdy jej dobyl Jónatan (1Ma 10,76) a později znovu Šimeón (12,33; 14,5) (141 před Kr.) V roce 63 před Kr. se J. zmocnil Pompeius, Gaius Iulius Caesar však město vrátil Židům. Po sesazení Archelaa (6 n. l.) bylo J. vtěleno do provincie Judea. V J. žila učednice Tabita, kterou Petr vzkřísil (Sk 9,36nn). Po této události zůstal Petr v domě Šimona koželuha (Sk 9,43) a na jeho střeše měl vizi, na jejímž základě přijal pozvání k pohanovi Korneliovi (Sk 10,9nn). V roce 68 n. l. zničil město T. Flavius Vespasianus. Od 4. století sídlil v obnoveném městě biskup. Po dobytí křižáky opevnil J. Godefroy de Bouillon. 1268 dobyl J. Bajbars, sultán mameluků. Znovu bylo J. takřka zničeno i v roce 1948. Dnes je J. (Jafo) jižním předměstím Tel Avivu.