Loď, lodička
heslo: loď, lodička
autor: Tydlitátová Věra
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: Lóami
následující heslo: Lódebar
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. 'oníjá, spíná, řec. ploíon. Kral. lodička. Velký rybářský člun doby Ježíšovy. ČEP překládá loď
, protože v helénistické řečtině se tento zdrobnělý výraz užívá i pro velké lodě. O jakou loď jde, je nutno určit ze souvislosti. Popis lodi je nepřímo zahrnut v Iz 33,21-23. Izraelci nebyli mořeplavci a námořní lodě byly pro ně exotickým dopravním prostředkem. Poháněly je plachty a veslaři, kormidlo neznali, směr se udržoval pomocí připevněných velkých vesel. I velké lodi se plavily při březích a nepluly v zimě. Loďky na Genezaretském jezeře, na nichž se přepravoval i Ježíš, byly 5 až 10 metrů dlouhé. V r. 1986 byl u břehů Genezaretského jezera objeven člun, který mohl být potopen za války židovské nebo nejpozději v 2. stol.
Lodě jsou známy už od neolitu. Užívaly se k plavbě po řekách i k mořeplavbě a sloužily ke kolonizaci nových území i k dálkovému obchodu. Lodi postavené z dřevěných desek a pozdější objev plachty umožňovaly námořní cesty na značné vzdálenosti. Ugariťané okolo roku 1500 př. n. l. disponovali flotilou až 150 lodí. Po nich ovládli středomořský prostor Féničané s velkými obchodními i válečnými loděmi. Jejich plavidla měla stožáry se strážnými koši, čtverhranné plachty a dvě řady vesel nad sebou. Válečné lodě byly vybaveny beranidly k prorážení nepřátelských plavidel. V NZ máme doklad o cestování lodí ve Sk 27. Menší čluny byly užívány k rybolovu a plavbě po jezerech a řekách. Na takových lodích se podle Mt 8,23-24 nebo Mk 4,38 aj. plavil Ježíš.