Jitřenka

heslo: jitřenka

autor: Moravec Jan    
       
předcházející heslo: Jitro        
následující heslo: jízda, jezdec

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků Tímto termínem překládá ČEP hebr. šachar, což ovšem znamená spíše úsvit, jitřní záři nad východem, tedy nikoliv přímo planetu Venuši v období ranní viditelnosti (což je obvyklý dnešní význam slova J.). Úsvit – šachar byl ve starém Předním východě uctíván jako božstvo, v Ugaritu se zachoval mýtus o božské dvojici Šachar a Šalim (Úsvit a Soumrak). V Bibli však toto pozadí není reflektováno, až na drobné zmínky: v Iz 14,12 se mluví o pádu tyrana označeného jako zářivý syn úsvitu. Míněn může být babylónský či assyrský král a mytologické kulisy jeho pádu včetně jeho astrálního původu jsou karikaturou oficiální královské propagandy. Mytologické asociace známé z Ugaritu se objevují u Joba: Jb 3,8-9; 41,10.

Doba úsvitu je obrazně vnímána jako předjímka obnovy, síly, vítězství – srv. Iz 58,8; přemožení temných sil: Gn 32,25.27; v Jb 38,12 přeneseno na přemožení svévolníků

Na některých místech vystupuje úsvit v básnickém kontextu. Nakolik jsou při tom reflektovány staré mytologické prvky, je však sporné. Např. Ž 139,9 (křídla J.), Ž 110,3 (rosa z lůna úsvitu), Pís 6,10, Jl 2,2. Otevírání a zavírání očních víček Šachara je opisem nástupu a ústupu denního světla.

Jinde je úsvit jmenován jako jeden z kosmologických prvků stvoření dokazujících Boží moc: Jb 38,12; Oz 6,3; Am 4,13.

Ve většině výskytů jde však jen o určení času.