Debóra

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Debóra

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: Debír        
následující heslo: dědit, dědictví

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. devórá, hebr. vlastní jm. osobní, znamená včela.

1. Podle Sd 4 vyzve tato žena prorokyně... soudící... mezi Rámou a Bét-elem (v Sd 5,7 označena jako matka v Izraeli) váhajícího Báraka (hebr. blesk) z neftalíjské Kedeše, aby vytáhl proti Jabínovu vojsku Kenaanců. Po vítězství na hoře Tábor, které zpečetí Jáel (hebr. gazela), když stanovým kolíkem zavraždí spícího nepřátelského vojevůdce Síseru, je událost hymnicky ztvárněna v tzv. Debóřině písni (Sd 5). Je patrně staršího data než předcházející vyprávění a připomíná vítězné hymny egyptských a asyrských vládců. Líčí bitvu v širokém horizontu: pochvalně či kriticky zmíní všechny kmeny Izraele s výjimkou Léviho a Judy; zazní vzpomínka na Sínaj (Sd 5,5) a na nebeskou intervenci (Sd 5,20), nepřáteli jsou kenaanští králové bojující při vodách megidských (Sd 5,19), ozve se zlomyslná radost nad zármutkem Síserovy matky(Sd 5,28-31).

2. Podle Gn 35,8 Rebečina chůva, pochovaná u Bét-elu.