Bét-el

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 16. 2. 2023, 00:00, kterou vytvořil ebs>Moravec
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Bét-el

autor: Mrázek Jiří    
       
předcházející heslo: Bét-eked        
následující heslo: Bét-esel

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. bét-'él, dům Boží

1. Důležitá svatyně a sídlo v centrální pahorkatině, blízko města Aj, tedy severně od Jeruzaléma. Původně kenaanská svatyně, ve SZ je však již spojena především s příběhy praotců Abrahama a Jákoba. Abram stanoval mezi B. a Aj, když putoval z Šekemu (Gn 12,8)a znovu navštívil toto svaté místo po návratu z Egypta (Gn 13,3n). Pro svatyni je však důležitý zejména Jákob, o němž se vypráví, že na tomto místě měl svůj sen, v němž mu Hospodin potvrdil praotecké požehnání (motiv tzv. Jákobova žebříku); (Gn 28,10-22). Jákob měl na tomto místě postavit oltář (sr. Gn 35,7.15).

B. potom sloužil jako izraelská svatyně a je spojován s mnoha událostmi v době soudců (Sd 4,5; 20,26-28; 1S 7,16), v Davidově době jeho význam upadá, když David přenáší centrum kultu do Jeruzaléma. Po rozdělení království se B. stal nejvýznamnější svatyní Severního království (a jakousi vzdoro-svatyní vůči jeruzalémskému chrámu; 1Kr 12,28n). Tento význam si podržel až do reformy krále Jóšijáše, který pobořil její oltář a svatyni zrušil (2Kr 23,15).

B. byl významný také pro svou hraniční polohu mezi Efrajimem a Judou (Severním královstvím a Judským královstvím, v římské době mezi Judeou a Samařskem). Ačkoliv patřil k území kmene Benjamín, pro svou strategickou polohu byl často předmětem bojů mezi Severním královstvím a Judou. Ležel také na křižovatce dvou důležitých dopravních tepen: cesty od severu k jihu (Šekem – Bét-el – Jeruzalém – Chebrón) a od pobřeží k Jordánu.

2. Sídlo v Judsku, kam mezi jinými poslal David svým přátelům podíl na válečné kořisti (1S 30,27). Téměř jistě zde nejde o známou svatyni v B., nýbrž o blíže neurčené místo na území kmene Juda, snad totožné s Betúl v Joz 19,4 a Betuel v 1Pa 4,30.