Zlaté pravidlo

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:22, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: zlaté pravidlo

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: zkouška        
následující heslo: zlato

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
označení pravidla shrnujícího správnou etickou strategii lidského jednání. V NZ je doloženo v L 6,31 (Sbírka Ježíšových výroků): Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. Paralela v Mt 7,12 je komentována jako shrnutí Zákona a proroků, viz i dvojí přikázání lásky. V kodexu D ve Sk 15,20.29;21,25 je z. p. vsunuto do usnesení, které stanovovalo základní prvky víry Izraele, jejichž dodržování bylo podmínkou pro křest pohanů Apoštolský dekret.

Z. p. je známo ve všech kulturách, v Řecku již z homérských eposů. Božská nymfa Kalypsó říká Odysseovi: Na mysli mám a stanovím, co bych i sobě / sama chystala též, jsou takou stižena tísní (Odyss. 5, 188-189), z. p. je doloženo u Hérodota (5. stol. př. n. l.) v jeho Dějinách (hist. 3, 142), u řečníka Isokrata (Nicocles 49), ve sbírce moudrosti žida Ježíše Sírachovce (31,5), u stoika Seneky (Zacházej s podřízenými tak, jak si přeješ, aby nadřízený zacházel s tebou – epist. 47,11) nebo v příběhu zbožného Tóbíáše (Tób 4,15). Navazují na ně i některé novověké a současné filozofické školy. Většina citátů z. p. se opírá o jeho negativní formu (Co nechceš...), i kladná verze byla však, jak vidíme, rozšířena. Užití a nové zdůvodnění z. p. je jednou z bran, jimiž křesťanská tradice vchází do rozhovoru se světovou kulturou. Svou povahou je z. p. založeno na věcné reciprocitě a bývá někdy chápáno jako protějšek či dokonce alternativa morálně vyostřeného přikázání lásky k nepřátelům (v. láska). Jakmile se však do jeho interpretace začlení vztah Boha k člověku, situace se mění. Jestliže Boží láska k člověku je absolutní (např. Ga 2,20; J 3,16), je podle z. p. láska k nepříteli jejím důsledkem. Jde samozřejmě o věcnou lásku, která sleduje záchranu (spasení) druhého. V této souvislosti cituje z. p. i Aristeův list 207 (...vždyť Bůh také vede a posuzuje všechny lidi s laskavostí) a výslovně se upozorněním na Boží jednání s lidmi uvádí z. p. v Mt 7,7-11).