Vyhostit

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:22, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: vyhostit

autor: Tydlitátová Věra
autor: Balabán Milan  
       
předcházející heslo: výhonek        
následující heslo: vycházení a vcházení

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. š-l-ch – poslat, pustit, vypustit, dát volnost, ale i vyhostit či propustit.

1. české vyhostit a výrazy z téhož jazykového pole jsou v češtině překladem hebr. š-l-ch – poslat (vyslanec, apoštol), pustit v souvislosti, v níž vypuštění či odeslání je nedobrovolné, takže je nouno přeložit: vyhostit, vyhnat či vyobcovat, tak jako hebr. g-r-š. Jako něco dobrého lze takové nedobrovolné odeslání chápat jen tom případě, kdy přemět vyhnání je skutečnost záporná – v 1J 4,18: Dokonalá láska zahání (řec. exó ballei) strach.

2. š-l-ch se užívá i o zapuzení ženy (repudiare feminam) – Dt 24,1 (vykážu ji z domu – hebr. vešillecháh mibbétó). Toto poslání pryč, ponechání mimo užívá SZ i o některých městech. V prorockém ataku majícím formu podobenství mluví Izajáš o Judsku jako o vyhoštěné (š-l-ch) = vinici (Iz 27,8). Také ptáci mohou být vyhoštěni, jsou-li vyhnáni z hnízd (Iz 16,2).

3. Obou výrazů š-l-ch i g-r-š se používá o vyhnání či zapuzení pohanských etnik před příchodem Izraelců do kenaanské země (Ex 23,28; Nu 33,55; Dt 11,23; Sd 11,2 aj.). Podle 2Kr 17,23 však vyhostil (vystěhoval zde užito slovesa (g-l-h) Hospodin Izraele do Asýrie. To je chápáno jako dějinný trest. Vyhoštění celých skupin obyvatelstva, zejména vyšších tříd, zavedli Asyřané jako prostředek politického ovládání velké říše. Stejně tak Babylóňané deportovali šlechtu porobených království, aby ochromili možný odpor podmaněných národů. Asyřané svou vyhošťovací politikou prakticky zlikvidovali království Izrael, zatímco Babylóňané decimovali deportacemi judský lid. Pokud k uklidnění situace nepostačilo vyhoštění šlechty a kněžstva, byly vyhoštěny další skupiny obyvatelstva. Zkušenost života v exilu, častěji nazývaného babylónským zajetím, je ustavující zkušeností židovstva. Ztráta domova byla ve starověku nejen tragédií citovou, ale znamenala doslova ohrožení života.

4. Vyhoštění se může udát i uvnitř společenství věřících. Podle Ex 12,15 byla Mojžíšova sestra Mirjam sedm dní vyloučena z tábora – kvůli nemístné polemice proti Mojžíšovi (Ex 12,1n). V Janovských spisech najdeme varování před heretiky, které není možno přijmout do domu, což je vyhoštění předem (3J 10). Nu 5,3 mluví o nutnosti vyloučit z tábora nečisté osoby, jakými byli malomocní, znečištění dotykem mrtvého apod. Zcela zásadní povahy je to, že Hospodin vyhostil (š-l-ch) či vypudil (g-r-š) člověka ze Zahrady v Edenu (Gn 3,23n). Vyhoštění by bylo tragické, kdyby se Bůh k člověku ve své velkorysé milosti opět nepřimknul