Služebník, služebnice, služka

heslo: služebník, služebnice, služka

autor: Tomášek Petr    
       
předcházející heslo: služebník Hospodinův
následující odkazové heslo: Slyš Izraeli      
následující heslo: slyšet

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. `eved služebník, resp. šifchá, či 'ámá služebnice, řec. dúlos, diakonos. Hebrejština používá pro označení s. stejné slovo, jako pro otroka (viz ale výraz mládenec, na`ar). Mnohdy je však výrazu s. užito přeneseně, tehdy značí podřízenost, často v kontrastu se slovem 'ádón Pán. Nezřídka je proto slova užito v rétorických figurách majících naklonit něčí přízeň (např. Gn 18,3; 1S 1,11.16; 12,9). V politickém kontextu bývají s. nazývání poddaní vládaře (např. Gn 40,20; 2S 11,11), mnohdy ve vysokém postavení, jako jsou knížata, či vojevůdci. Avšak pokud je řeč o mezinárodních vztazích, je označení s. potupné (Jr 2,14). V oblasti náboženství a kultu jsou s. nazývání přívrženci určitého božstva (2Kr 10,23), neboť výraz s. evokuje bezmeznou oddanost. Tak je třeba chápat také službu Hospodinu (viz bohoslužba, ale též modloslužba – v. modla). Ovšem v některých sz textech získává spojení služebník Hospodinův zvláštní význam. V NZ najdeme pro s. dva výrazy. dúlos znamená podobně jako hebr. `eved otroka, včetně dalších konotací (např. 1K 6,20; 7,23; Ga 4,5 užívá metaforu vykoupení z otroctví). Stejně jako ve SZ i zde označuje s. vyznavače Boha, najdeme však též otroky hříchu (Ř 6,16). Paralelně k sz s. Hospodinovu se pisatelé nz epištol označují za s. Ježíše Krista (Ř 1,1; Ga 1,10; Jk 1,1 aj.). Druhý výraz, diakonos, je slabší a vyjadřuje posluhovače. Služebnice mohla mít ve sz polygamní společnosti též roli další ženy (Gn 16,1; 20,17).