Plaz

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:22, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: plaz

autor: Lukeš Jiří    
       
předcházející heslo: plavit se        
následující heslo: Plejády

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. remes, řec. herpeton. V rámci klasifikační hierarchie živočichů tvoří plazi (reptilia) samostatnou třídu. Náleží do ní želvy, krokodýli, šupinatí (ještěři, hadi) a hatérie. Jedná se o obratlovce, jejichž tělo je pokryto rohovitými šupinami nebo štíty. Jsou studenokrevní, což značí, že teplota jejich těla je závislá na teplotě okolního prostředí. Pokud okolní teplota klesne, jejich tělesné funkce se přizpůsobí a živočich se téměř nehýbe. Většina klade vejce a mladí p. se po vylíhnutí dokáží o sebe sami postarat. Mnohé druhy mají dobře vyvinutý čich, dobrý zrak, avšak slabší sluch, neboť až na výjimky (krokodýli, gekoni) nevydávají žádné zvuky, nebo jen slabé. Někteří p. mají specifické orgány. Vnějším tvarem těla jsou p. velmi různorodí. Hadi mají dlouhé a štíhlé tělo bez nohou, želvy zase krátké, kryté krunýřem. Ještěři mají dlouhý ocas a zpravidla čtyři dobře vyvinuté končetiny s dlouhými prsty. P. rostou po celý život, ač ve vyšším věku růst do určité míry stagnuje. V bibl. textech může být význam pojmu p. či zeměplaz poněkud širší a míní se jím vše, co se plazí, leze po zemi, či se jakýmsi způsobem hemží (Gn 7,14; 8,17; Dt 4,18; Oz 2,20; Abk 1,14; viz havěť). Jindy je zřejmě myšleno především na hady (Ř 1,23), ale zpravidla je termínu p. užíváno obecněji (1Kr 5,13; Sk 10,12; Jk 3,7). V Gn 3,14 se dokonce předpokládá, že had původně chodil (tak býval zobrazován i ve středověku) a byl podobný člověku.

Zatímco Izrael má p. za zvířata nečistá (Lv 11,29-31.42-43), pro řadu národů byli někteří p. posvátní, což se týká především hadů a krokodýlů (Egypt, Palestina, Indie). Vztah Izraele k p. nebyl negativní, spíše byli považováni za součást stvoření (Ž 148,10) podřízeného Hospodinu i člověku (Gn 1,25.26) a jejich znalost svědčila o Boží moudrosti dané člověku (1Kr 5,13 kral., 1Kr 4,33).