Kristus
heslo: Kristus
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: Krispus
následující heslo: kritický aparát
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
(řec. christos) Pomazaný, viz mesiáš, pomazání. K. je řecká podoba hebr. výrazu mesiáš, čestného označení davidovských (David) králů i obnovitele dynastie, který nastolí teokratickou vládu. Mesiáše (K.) očekávaly v novozákonní době některé skupiny židů. V povelikonoční době ztotožnili křesťané s Kristem Ježíše (Nazaretského). Jako K. vstoupil Ježíš do křesťanské zbožnosti i liturgie. Protože v helénistickém prostředí nebylo označení panovníka jako Pomazaného (jde o pomazání olejem při korunovaci) běžné, stalo se původní čestné označení K. (výsostný titul) brzy Ježíšovým druhým jménem. Tak je tomu již u apoštola Pavla, i když on sám na některých místech prozrazuje, že je si původní titulární funkce jména K. dobře vědom (např. v 2K 5,11-21 označuje Ježíše místo titulem Pán titulem K., protože líčí jeho mesiášskou funkci).
Předložková vazba v Kristu
řec. en Christó, zejména být v Kristu
je často jen označením křesťana (křesťanů), např. 1Te 1,1, v pozadí je však vždy skutečnost, že křesťan je v oblasti Kristovy vlády, i když zatím jde jen o vládu zprostředkovanou Duchem sv. a přijímanou vírou. Vyjádřením téhož z druhé strany jsou výroky apoštola Pavla o Kristu, který je ve mně
(Ga 2,20; Ř 8,10. Jinak v člověku přebývá hřích (Ř 7,17.20). Podobný význam má vazba v Pánu
Pán, častěji je však zaměřena eticky (Ř 16,8). Předložková vazba v Duchu
znamená v listech apoštola Pavla buď, že takto uvedené skutečnosti (dary, charismata) pocházejí od Ducha Božího (svatého) (Ř 9,1) nebo že Božím Duchem jsou inspirovány příslušné projevy (radosti a vyznání v (2K 12,3).
Janovo evangelium se snaží titulární funkci označení K. obnovit a vysvětlit: Nalezli jsme Mesiáše (což je v překladu Kristus)
(J 1,41); Nedošli k poznání, že je to Mesiáš?
(J 7,26). V Janově evangeliu říká Ježíš také, že je v Otci a Otec v něm (J 10,38) a že Já jsem ve vás
(J 14,20).