Kérygma
heslo: kérygma
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: Kerít
následující heslo: keř
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
(2. pád kérygmatu
). Řec. výraz pro zvěst
(na většině míst) nebo kázání
ve smyslu stručného vyjádření obsahu křesťanské víry, tj. informace o určitém dějinně zachytitelném dění (zejména o příběhu Ježíšově) a svědectví o jeho významu (teologie inkarnace vyjádřená stručným vyprávěním a christologickými tituly). V 1K 1,21 se k. soustřeďuje na vyjádření dosahu Kristova kříže, dle Ř 16,25 a 2Tm 4,17 je obsahem k-u evangelium – zjevení Božího slova (Tt 1,3 – ČEP překládá kázání
).
Jiným označením obsahu křesťanského zvěstování je učení
(řec. didaché), rozdíl lze snad vidět v tom, že k. je vždy stručné a zejména, že apeluje na rozhodování posluchače, zve ho k víře a k následování a jako takové prokazuje svou moc – to, že je zakotveno v Bohu, v dění, které přesahuje lidský horizont a umožňuje tak vidět život s odstupem a v perspektivě. Tak bychom mohli interpretovat výroky apoštola Pavla z 1K 15,14, že k. stojí na skutečností Kristovy nové přítomnosti – vzkříšení (jde o víc, než o vzkříšení v doslovném smyslu), bez níž by nemělo svůj dosah, nevedlo ke spasení (1K 1,21; sr. Ř 16,25), a že působí skrze Ducha (1K 2,4 – ČEP: kázání
). Podobně vedlo k změně života k. (ČEP: kázání) Jonášovo dle L 11,32par (Q).
V teologii 20. století, zejména evangelické, se k. stalo závažným pojmem, který měl, na rozdíl od učení
, vyjádřit osobní apel biblických textů, jehož určení bylo pokládáno za úkol exegeze. Protože se s výrazem k. setkáváme v teologické literatuře, uvádíme jej pod řec. termínem.