Hamartologie

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:19, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: hamartologie

autor: Balabán Milan    
       
předcházející heslo: Haman        
následující heslo: hanba

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
bibl. učení o hříchu (hebr.chattá't, řec.hamartia hřích + logos slovo) je součástí antropologie biblické.

1. Biblická zvěst nahlíží hřích jako záporný ideově-náboženský jev, latentní zlo, které číhá, nemůžeme si je odmyslet – na rozdíl od některých východních náboženství (např. buddhismus), která hřích v přísném slova smyslu neznají, jde podle nich jen o nedostatek dobra. O původu hříchu máme v Bibli myticko-zvěstnou zprávu v Gn 3: ignorace Božího pokynu-zákazu, vyhnání z ráje, život ve stínu hříchu, ale i ve světle zaslíbení o Boží záchraně člověka. Samo rozhodnutí přestoupit Boží pokyn je absurdním, až tajemným zneužitím lidské svobody rozhodování. Společným jmenovatelem je

a. Hřích odděluje člověka od jeho společenství s Bohem, může člověka zahubit, vrhnout do nicoty i poškozuje druhé lidi. Přece však kvůli němu Bůh neruší svůj konečný dobrý záměr s lidmi.

b. Hranice lidských dějin, tohoto věku jsou také hranicemi hříchu. Na konci uzavírá dejiny Boží soud, v. soud, soudit (Mt 25,41; Zj 19-20).

c. Již uprostřed dějin probíhá boj se všemi silami lidského odcizení, včetně hříchu. V pozadí většiny nz knih lze rozeznat pojetí Ježíšova příběhu jako rozhodujícího konfliktu tohoto boje (Mt 4,1-11par). Křesťan tedy může vědět, že hřích, který stále působí, nemusí určovat (determinovat) jeho život (Hřích nad vámi už nebude panovatŘ 6,14), že se mu lze vzepřít. Výhled k Božími soudu a ke království Božímu jako poslednímu horizontu, je motivací k úsilí o potlačení hřícha a všeho zlého.

2. Souvislejší náčrt hříchu lze nalézt u apoštola Pavla (list Římanům). Ani v listu Židům nenajdeme žádnou systematickou h., hřích je příliš živý, než aby mohl být vyjádřen systémově. H. je dílem teologie křesťanské církve.

Uplatňuje se v ní snaha o realistický pohled na život člověka v jeho negativním rozměru. Upozorňuje se jí na různotvarost hříchu i na jeho smrtelné důsledky. Ukazuje se k možnosti zbavit se hříchu (sr. Mt 6,13) záchrannou mocí Boží. Křesťanská h. by měla nastínit jak generální rozměr a povahu hříchu (Ř 3), tak i možnost nehřešit v nové zóně bytí s Kristem (viz 1J 3,6: Kdo v Synu zůstává, nehřeší.).

3. V jednotlivých bibl. vrstvách a spisech najdeme různě akcentované jednotlivé prvky hříchu. Její základní etapy a prvky bibliského pohledu na hřích jsou načrtnuty v hesle hřích.