Úval

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 16. 2. 2023, 00:00, kterou vytvořil ebs>Moravec
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: úval

autor: Balabán Milan    
       
předcházející heslo: utrpení        
následující heslo: Uza

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. nachal, řec. faranx, údolí protáhlého tvaru s širokým dnem, na jednom nebo na obou koncích otevřené, většinou tektonického původu. Ú. je v SZ i NZ spojen s významnými jmény nebo situacemi, jež se tradicí a živnou vzpomínkou vtiskly do mysli biblicky věřících. Kromě Arnónského úvalu, zmíněného pod heslem potok Arnón, který tvořil hranici mezi Moábem a Emorejci (Nu 21,13; sr.Dt 1,24), sehrál v raných dějinách Izraele významnou strategickou, ale i náboženskou roli úval Eškól, neboť odtud bylo možno shlédnout zaslíbenou zemi (Nu 32,9), zemi s potoky plnými vody (Dt 8,7). Gádský úval (ČEP: údolí) byl jedním z osudových stanovišť, jimiž prošel na rozkaz Davidův Jóab a jeho důstojníci, aby mohli sečíst izraelský lid (2S 24,5). Topolový úval (viz topol) byl místem, kterým měli podle prorocké hrozby projít Moábci – opouštějící svou vlast s chatrnými zbytky toho, co kdysi měli (Iz 15,7); v pozadí může být kultická symbolika topolu jako posvátného stromu. Kulticky významný byl Kidrónský úval, což bylo místo rituálního spalování model (2Pa 15,16). Sem se také uklízely nečistoty, zvl. ty, které byly předpolím nebo důsledkem náboženského scestí (2Pa 29,16, sr. 2Pa 30,14). (O Kidrónu více viz potok). V NZ označuje výraz úval obrazně propast (kral. údolí), která musí být s příchodem Božího království zasypána (L 3,5).