Hlad, hladovět

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 16. 2. 2023, 00:00, kterou vytvořil ebs>Moravec
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: hlad, hladovět

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: historická kritika        
následující heslo: hlas

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. odvozeniny kořene r-`-b, řec. peinó, limos, česky. zejm. v BKr též lačnět. Fyzický (až k ohrožení života vedoucí) a psychický stav způsobený nedostatkem potravy; Iz 8,21; Př 6,30; Mt 12,1; Sk 10,10), obecný stav nedostatku potravy, týkající se určité skupiny lidí nebo teritoria (hladomor, nastal hlad, limos; Gn 12; 26; 41; Rt 1; L 15,17 atd.). V obojím smyslu je h. situací krize a zkoušky (1Kr 8,37; 2Pa 20,9), v mnoha případech označen i přijímán jako trest od Boha (2S 21,1; Jr 16,4; 24,10). Zaslíbení o odstranění hladu bylo součástí Ježíšova zvěstování království Božího (L 6,21). Výzvy k pomoci hladovým platily absolutně, včetně vztahu k hladovějícímu nepříteli – jde o ochranu života jako daru Božího (Př 25,21-22; Ř 12,13). Modelovou postavou prozíravého živitele v době hladu byl Josef (Gn 41). Křesťané, včetně apoštola Pavla, organizovali po celém Středomoří sbírku na členy církve, zchudlé za hladu, který nastal v době panování císaře Klaudia (1K 16,1-12; 2K 8-9; Sk 11,27-30). Jakubova epištola upozorňuje na to, že pouhý soucit s hladovým člověkem nestačí (Jk 2,16). V proroctví Amosově se obrazně mluví o očekávaném h-u slov Hospodinových (8,1; též 8,11). V. t. žízeň.