Gn 41,1: Po dvou letech se stalo, že farao měl sen: Stojí u Nilu.
Gn 41,2: Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav nápadně krásných a vykrmených a popásají se na říční trávě.
Gn 41,3: A hle, za nimi vystupuje z Nilu jiných sedm krav, nápadně šeredných a vyhublých, a postaví se vedle těch sedmi krav na břehu.
Gn 41,4: A ty nápadně šeredné a vyhublé sežraly sedm krav nápadně krásných a vykrmených. Vtom farao procitl.
Gn 41,5: Když zase usnul, měl druhý sen. Sedm klasů bohatých a pěkných vyrůstá z jednoho stébla.
Gn 41,6: A hle, za nimi vyráží sedm klasů hluchých a sežehlých východním větrem.
Gn 41,7: A ty hluché klasy pohltily sedm klasů bohatých a plných. Farao procitl; takový to byl sen.
Gn 41,8: Když nastalo jitro, byl tak rozrušen, že si dal zavolat všechny egyptské věštce a mudrce. Vyprávěl jim své sny, ale žádný mu je nedovedl vyložit.
Gn 41,9: Až promluvil k faraónovi nejvyšší číšník: "Musím dnes připomenout svůj prohřešek:
Gn 41,10: Farao se kdysi na své služebníky rozlítil a dal mě spolu s nejvyšším pekařem do vazby v domě velitele tělesné stráže.
Gn 41,11: Jedné noci jsme oba měli sen; každý z nás měl sen, který volal po výkladu.
Gn 41,12: Byl tam s námi hebrejský mládenec, otrok velitele tělesné stráže. Vypravovali jsme mu své sny a on nám je vyložil; každému vyložil, co jeho sen znamená.
Gn 41,13: A vskutku, jak nám vyložil, tak se i stalo; mně farao vrátil hodnost, ale pekaře dal oběsit."
Gn 41,14: Farao si tedy dal zavolat Josefa. Okamžitě ho propustili z jámy. Oholil se, převlékl si plášť a přišel k faraónovi.
Gn 41,15: Farao Josefovi řekl: "Měl jsem sen a nikdo mi jej nedovede vyložit. Doslechl jsem se, že tobě stačí sen slyšet a už jej vyložíš."
Gn 41,16: Josef faraónovi odpověděl: "Ne já, ale Bůh dá faraónovi uspokojivou odpověď."
Gn 41,17: Farao tedy k Josefovi mluvil: "Zdálo se mi, že stojím na břehu Nilu.
Gn 41,18: Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav vykrmených a krásného vzhledu a popásají se na říční trávě.
Gn 41,19: A hle, za nimi vystupuje jiných sedm krav, nevzhledných, velice bídného vzrůstu a vychrtlých. Něco tak šeredného jsem neviděl v celé egyptské zemi.
Gn 41,20: A ty vychrtlé a šeredné krávy sežraly prvních sedm krav vykrmených.
Gn 41,21: Ačkoli se dostaly do jejich útrob, nebylo znát, že tam jsou. Zůstaly nápadně šeredné jako předtím. Vtom jsem procitl.
Gn 41,22: Pak jsem ve snu viděl: Z jednoho stébla vyrůstá sedm klasů plných a pěkných.
Gn 41,23: A hle, za nimi vyráží sedm klasů jalových, hluchých a sežehlých východním větrem.
Gn 41,24: A ty hluché klasy pohltily sedm klasů pěkných. Řekl jsem to věštcům, ale nikdo mi nedovedl podat výklad."
Gn 41,25: Josef faraónovi odvětil: "Faraónův sen je jeden a týž. Bůh faraónovi oznámil, co učiní.
Gn 41,26: Sedm pěkných krav, to je sedm let. Také sedm pěkných klasů je sedm let. Je to jeden sen.
Gn 41,27: Sedm vychrtlých a šeredných krav, vystupujících za nimi, je sedm let, stejně jako sedm prázdných a východním větrem sežehlých klasů; to bude sedm let hladu.
Gn 41,28: Když jsem faraónovi řekl: Bůh faraónovi ukázal, co učiní, mínil jsem toto:
Gn 41,29: Přichází sedm let veliké hojnosti v celé egyptské zemi.
Gn 41,30: Po nich však nastane sedm let hladu a všechna hojnost v egyptské zemi bude zapomenuta. Hlad zemi úplně zničí.
Gn 41,31: V zemi nebude po hojnosti ani potuchy pro hlad, který potom nastane, neboť bude velmi krutý.
Gn 41,32: Dvakrát byl sen faraónovi opakován proto, že slovo od Boha je nezvratné a Bůh to brzy vykoná.
Gn 41,33: Ať se tedy farao nyní poohlédne po zkušeném a moudrém muži a dosadí ho za správce egyptské země.
Gn 41,34: Nechť farao ustanoví v zemi dohlížitele a po sedm let hojnosti nechť vybírá pětinu výnosu egyptské země.
Gn 41,35: Ať po dobu příštích sedmi úrodných let shromažďují všechnu potravu a ve městech ať uskladňují pod faraónovu moc obilí a hlídají je.
Gn 41,36: Tato potrava zabezpečí zemi na sedm let hladu, která přijdou na egyptskou zemi. A země nezajde hladem."
Gn 41,37: Tato řeč se faraónovi i všem jeho služebníkům zalíbila.
Gn 41,38: Farao svým služebníkům tedy řekl: "Zda najdeme podobného muže, v němž je duch Boží?"
Gn 41,39: Josefovi pak řekl: "Když ti to vše dal Bůh poznat, nikdo nebude tak zkušený a moudrý jako ty.
Gn 41,40: Budeš správcem mého domu a všechen můj lid bude poslouchat tvé rozkazy. Budu tě převyšovat jen trůnem."
Gn 41,41: Farao mu dále řekl: "Hleď, ustanovuji tě správcem celé egyptské země."
Gn 41,42: A farao sňal z ruky svůj prsten, dal jej na ruku Josefovu, oblékl ho do šatů z jemné látky a na šíji mu zavěsil zlatý řetěz.
Gn 41,43: Dal ho vozit ve voze pro svého zástupce a volat před ním: "Na kolena!" Tak ho učinil správcem celé egyptské země.
Gn 41,44: Farao Josefovi ještě řekl: "Já jsem farao. Bez tebe nikdo nehne rukou ani nohou v celé egyptské zemi."
Gn 41,45: A farao Josefa pojmenoval Safenat Paneach (to je po egyptsku Zachránce světa) a dal mu za manželku Asenatu, dceru Potífery, kněze z Ónu. Tak vzešel Josef nad egyptskou zemí jako slunce.
Gn 41,46: Josefovi bylo třicet let, když stanul před faraónem, králem egyptským. Josef pak vyšel od faraóna a procházel celou egyptskou zemí.
Gn 41,47: Země vydávala po sedm let přebohatou hojnost.
Gn 41,48: Shromažďoval tedy všechnu potravu po sedm let hojnosti, která v egyptské zemi nastala, a zásoby ukládal ve městech; v každém městě uložil potravu z okolních polí.
Gn 41,49: Nashromáždil takové množství obilí, jako je písku v moři, takže přestali počítat, neboť se už počítat nedalo.
Gn 41,50: Ještě než přišel rok hladu, narodili se Josefovi dva synové, které mu porodila Asenat, dcera Potífery, kněze z Ónu.
Gn 41,51: Prvorozenému dal Josef jméno Manases (to je [Bůh] dal zapomenutí), neboť řekl: "Bůh mi dal zapomenout na všechno mé trápení a na celý dům mého otce."
Gn 41,52: Druhému dal jméno Efrajim (to je [Bůh] dal plodnost), neboť řekl: "Bůh mě učinil plodným v zemi mého utrpení."
Gn 41,53: Sedm let hojnosti v egyptské zemi skončilo
Gn 41,54: a nastalo sedm let hladu, jak řekl Josef. Ve všech zemích byl hlad, ale v celé egyptské zemi měli chléb.
Gn 41,55: Když všechen lid egyptské země začal hladovět a křičel k faraónovi o chléb, pravil farao celému Egyptu: "Jděte k Josefovi a učiňte, cokoli vám řekne."
Gn 41,56: Hlad byl po celé zemi. Tu Josef otevřel všechny sklady a prodával Egyptu obilí, neboť hlad tvrdě doléhal na egyptskou zemi.
Gn 41,57: A všechny země přicházely do Egypta, aby nakupovaly u Josefa obilí, protože hlad tvrdě dolehl na celý svět.