Vzdělání, vzdělávat

heslo: vzdělání, vzdělávat

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: vzdech        
následující heslo: vzdor

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků Soustavné předávání poznatků a intelektuálních i praktických postupů. V sz. době se vzdělání soustředilo v chrámu a mezi kněžími. Chlapci se vzdělávali ve čtení, koncem helénistické doby a v době NZ byla místem vzdělávání židovských dětí synagóga. Učili se tam zejména čtení. Vzdělání mezi Židy bylo rozšířenější nežli mezi ostatními národy, bylo však soustředěno na čtení (aby chlapci mohli předčítat ze Zákona a Proroků), zčásti patrně i psaní a počty. Rétoriku a přírodní vědy začali Židé pěstovat až v době helénismu, ovlivněni řeckou vzdělaností. Gramotnost v židovských oblastech Palestiny dosahovala v nz době podle odhadů 8 až 15% populace. Soukromé vlastnictví knih bylo výsadou nejbohatších.

ČEP překládá výrazem v. několik řeckých slov: sofos – dosl. moudrý (Ř 1,14), synetos – rozumný (Sk 13,7) a logios – učený, vzdělaný (Sk 18,24). V Kral. je v. synonymem budování, stavby, jak tomu napovídá původní základní český význam tohoto výrazu (hebr. b-n-h; řec. oikodomó). Vztahuje se to nejen na budování domů, ale často v obrazném smyslu na utváření rodiny a rodu (Př 14,1), v NZ o vnitřním a duchovním budování církve jako živého organismu (1Te 5,11). Obraz stavby je někdy spojen s obrazem růstu (Ef 2,20).