Vzdor

heslo: vzdor

autor: Tydlitátová Věra    
       
předcházející heslo: vzdělání, vzdělávat        
následující heslo: vzepřít se, vzpírat se

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. m-r-h, m^erí, řec. parapikrasmos. V Bibli se vzdor nejčasteji týká svévolného chování člověka vůči Hospodinu, nebo vůči Bohem ustanovené autoritě (Nu 20,24, Dt 21,18, 1S 12,15 aj). Pozoruhodné je, že vzdorem vůči Mojžíšově autoritě se provinila i prorokyně Mirjam (Nu 12), jejíž jméno snad rovněž ukazuje na vzpouru. Byla potrestána malomocenstvím, ale po Mojžíšově přímluvě jí bylo odpuštěno. Vzdor je odepřením poslušnosti Hospodinu a vypovězením smlouvy, někdy je ale jako vzdor posuzována i nedůvěra v rychlou Boží pomoc (Ex 17,1-7) a samozřejmě každá modloslužba. Zejména příběh o vyjití z Egypta je plný vypravování o vzdoru a opětovných vzpourách vůči Hospodinu. Tato opakovaná selhání Božího lidu včetně jeho předáků (Ex 32,1-6, Nu 12,1-10; 20,10-12) jsou archetypální situací, na niž se odvolávají proroci při kritice poměrů v Izraeli stejně tak jako např. Pavel v 1K 10,1-11. Bible nahlíží historické katastrofy izraelského lidu jako Boží trest za vzdor a vzpouru vůči Hospodinovu slovu. V NZ je vzdor vůči Ježíši vzdorem vůči samotnému Bohu (L 5,30 nebo J 6,41 aj.).