Ámos

heslo: Ámos

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: Amós        
následující heslo: Amos

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. `ámós. Krátká sbírka promluv a vidění proroka Amose. Nejstarší svého druhu v Bibli, představuje prototyp sbírky píšícího proroka. Na rozdíl od jiných prorockých knih (Izajáš, Jeremiáš, Ezechiel, Ozeáš aj.) obsahuje jen minimum vyprávění. Člověk jménem Amos je znám právě jen z této biblické knihy. Podle Am 1,1 a Am 7,10-15 působil za judského krále Uzijáše (773-735 př. n. l.) a izraelského krále Jarobeáma II. (786-746 př. n. l.), dva roky před zemětřesením (kolem poloviny 8. stol. př. n. l., viz ozvuk události v Za 14,5). Pocházel z judské vesnice Tekóa (16 km na jih od Jeruzaléma) a dle vlastních slov byl pastýřem a sběračem planých fíků (Am 1,1; Am 7,14). Miloš Bič a po něm ČEP ovšem za těmito zemědělskými termíny spatřují starověkou kultickou praxi a Ámose považují za věštce, drobopravce. To však příliš neodpovídá argumentu v Am 7,14.

Prorokovy zlověsti míří vůči sousedním národům (Am 1,2-2,5 – ohlášení Božího soudu nad Aramejci, Pelištejci, Týřany, Edómci, Amónci, Moábci a Judejci). Od Am 2,6 míří kritika na adresu severního Izraele. Jeho lhostejnost vůči Bohu se v Am 2,6-4,13 projevuje sociálními i individuálními neřády, náboženskou laxností a neochotou navrátit se k Hospodinu. Návrat k Hospodinu, jediná možnost, jak zastavit hrozící katastrofu, je postaven do protikladu k náboženským jistotám Izraele (Am 5). Hrozby svatyním střídají obrazy zkázy (Am 6) a ran (Am 7,1-9). Biografické rysy proroka se mihnou při střetu Amose s loajálním bételským prorokem Amasjášem (Am 7,10n). Poslední dvě kapitoly (Am 8-9) rozvíjejí vizi Izraele, který se řítí vstříc záhubě kosmických rozměrů. Opakuje se zde motiv znevážení památky na vysvobození z Egypta s blíže neurčeným obrazem vzedmuté egyptské řeky (Am 8,8; Am 9,5). Poslední úsek knihy hovoří o záchraně padajícího stánku Davidova (Am 9,11-15).

Současný text knihy má za sebou dlouhý vývoj. Za ámosovské se pokládají kapitoly 3-6 jakož i popisy vizí (Am 7,1-8; Am 8,1nn; Am 9,1-4). Za dodatek, pocházející od Ámosových současníků či žáků se pokládá stať Am 7,10-17. Za pozdější dodatek se pokládají tři fragmenty chvalozpěvů v Am 5,1; Am 5,8nn; Am 9,5-6. Mnozí pokládají oddíly Am 2,4nn; Am 3,7; Am 5,25-27 za dílo deuteronomistického redaktora. Za poexilní dodatek pak většina badatelů považuje Am 9,11-15.