Amón, Amónovci: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
m (naimportována 1 revize) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:19
heslo: Amón, Amónovci
autor: Stehlík Ondřej
autor: Sláma Petr
předcházející heslo: Amnón
následující heslo: amoraité
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
1. Syn Abrahamova synovce Lota – počatý incestem mezi Lotem a jednou z jeho dcer (Gn 19,36-38; viz Genesis, odst. 6.3). Vl. jméno připomíná egyptské božstvo A.; může ovšem jít i o derivaci kořene '-m-n (být spolehlivý
) ve významu architekt, stavitel
. (Neplést s podobně znějícími, jinak ale psanými Amónci!)
Starý semitský mýtus (obdobou ugaritských textů; KTU 1,23) byl v biblickém podání legendarizován a získal i pejorativní nádech. A. je pokládán za praotce Amónovců, lidu žijícího na východ od Jordánu, zhruba v místech dnešního Jordánska.
Skutečný původ A. je zahalen tajemstvím. Podle tradice se s nimi Izrael setkal již na své cestě z Egypta (Nu 21,24nn; Dt 2,16nn). Na příkaz Hospodinův se jejich území vyhnul.
A. království se objevuje na rozhraní doby bronzové a železné (1500-1000 př. n. l.) Svým vznikem zapadá do své doby a svého místa. V téže době se v okolí konstituují i útvary Izraelců, Pelištejců, Moábců a Edómců.
Historicita první zprávy o půtkách s Amónci – Jiftachův boj (Sd 10-11) je dosti nejistá. Ve vyprávění dochází k záměně Moába a Amóna ( např. bůh Kemóš je připsán Amóncům, ačkoli to byl podle všeho hlavní bůh Moábců). Z vyprávění můžeme kromě zajímavých svědectví o vlastním izraelském náboženství vyčíst toliko skutečnost, že se s Amónci v této době izraelský kmenový svaz potýkal.
V době nástupu království již Izrael začíná A. dominovat – Saul poráží A. (1S 11) a v úspěšném tažení proti A. pokračuje i David (2S 10+12).
Zdá se nicméně, že ani David A. plně nepodrobil a nepřipojil jej těsně ke své říši. Amón si podle všeho vždy zachovával značnou míru samostatnosti. V osmém – sedmém st. př. n. l., kdy Izrael a Judsko nakonec podléhají cizí nadvládě, Amón podle archeologické evidence přežíval, ba dokonce se úspěšně rozvíjel.
Hlavní město Amónu Rab/Rabba/Rabbat je za Ptolemaiovců přestaveno a přejmenováno na Filadelfii, aby bylo v době moderní pojmenováno Ammán. Jako hlavní město Jordánska odkazuje na historickou a duchovní kontinuitu obyvatelstva Zajordánska.
2. Podle 1Kr 22,26 a 2Pa 18,25 velitel Samaří, k němuž odvedli Míkajáše, prorokujícího nezdar Achabovu a Jóšafatovu tažení proti Aramejcům.
3. Podle 2Kr 21,18-25 devatenáctý král davidovské dynastie, syn zlovolného Menašeho a otec reformátora Jóšijáše. V tradici je líčen záporně, umírá ve 40. letech 7. st. př. n. l. jako oběť dvorních intrik, k jeho pomstě však povstává lid země
(2Kr 21,24).
4. Podle Neh 7,59 otec jednoho z rodů Šalomounových služebníků, v par. seznamu v Ezd 2,57 uveden jako Ami.