Gáza: Porovnání verzí
m (naimportována 1 revize) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
sídliště vzdálené asi 5 km od pobřeží Středozemního moře. Gáza tvoří jižní hranici [[Kenaan, Kenaanci|Kenaanu]]. | sídliště vzdálené asi 5 km od pobřeží Středozemního moře. Gáza tvoří jižní hranici [[Kenaan, Kenaanci|Kenaanu]]. | ||
Město zmiňováno v El-Amarnské korespondenci (cca 1350-1325 př. n. l.) Tehdy zřejmě | Město zmiňováno v [[Tell el Amarna|El-Amarnské]] korespondenci (cca 1350-1325 př. n. l.) Tehdy zřejmě | ||
byla Gáza egyptským správním centrem. | byla Gáza egyptským správním centrem. | ||
Podle vyprávění <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sd_1,18 Sd 1,18]</span> Gázu získali Judejci, což se zdá historicky nepravděpodobné, třebaže podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Joz_15,47 Joz 15,47]</span> to byl jejich dědičný díl. Gáza totiž byla jedním z měst [[Pelištejci|pelištejského]] Pětiměstí. Z biblického hlediska Gáza hraje nejvýznamnější roli v Samsonovském cyklu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sd_13-16 Sd 13-16]</span>). Město ovládl [[Asýrie|asyrský]] Tiglat | Podle vyprávění <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sd_1,18 Sd 1,18]</span> Gázu získali Judejci, což se zdá historicky nepravděpodobné, třebaže podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Joz_15,47 Joz 15,47]</span> to byl jejich dědičný díl. Gáza totiž byla jedním z měst [[Pelištejci|pelištejského]] Pětiměstí. Z biblického hlediska Gáza hraje nejvýznamnější roli v Samsonovském cyklu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sd_13-16 Sd 13-16]</span>). Město ovládl [[Asýrie|asyrský]] Tiglat-pileser III. Na chvíli v r. 609 př. n. l. město okupoval farao Néko II. Pak to byla perská hraniční pevnost. S opačným směrováním zůstalo město hraniční pevností i ptolemáiovského Egypta. Od Ptolemáiovců Gázu na chvíli získali syrští [[Seleukovci]]. Během hasmoneovské vzpoury město napadl Jónatan a nakonec je obsadil Alexander Janneus. Pompeius město převedl pod římskou správu s krátkou přestávkou Heroda Velikého. Město pod římskou správou vzkvétalo, sídlila v něm početná židovská komunita a později zde bylo i církevní centrum. | ||
Starověké město Gáza je identifikováno s dnešním ''Tel Haube''. Od první poloviny 20. st. zde probíhaly archeologické průzkumy, které potvrdily nepřetržitý vývoj od pozdní doby bronzové až do byzantské doby. Z pozdější doby byla například nalezena synagoga z šestého století n. l. | Starověké město Gáza je identifikováno s dnešním ''Tel Haube''. Od první poloviny 20. st. zde probíhaly archeologické průzkumy, které potvrdily nepřetržitý vývoj od pozdní doby bronzové až do byzantské doby. Z pozdější doby byla například nalezena synagoga z šestého století n. l. | ||
| Řádek 18: | Řádek 17: | ||
[[Kategorie: Stehlík Ondřej (autor)]] | [[Kategorie: Stehlík Ondřej (autor)]] | ||
Aktuální verze z 9. 1. 2024, 15:22
heslo: Gáza
autor: Stehlík Ondřej
předcházející heslo: Gat
následující heslo: Gebal
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
sídliště vzdálené asi 5 km od pobřeží Středozemního moře. Gáza tvoří jižní hranici Kenaanu.
Město zmiňováno v El-Amarnské korespondenci (cca 1350-1325 př. n. l.) Tehdy zřejmě byla Gáza egyptským správním centrem.
Podle vyprávění Sd 1,18 Gázu získali Judejci, což se zdá historicky nepravděpodobné, třebaže podle Joz 15,47 to byl jejich dědičný díl. Gáza totiž byla jedním z měst pelištejského Pětiměstí. Z biblického hlediska Gáza hraje nejvýznamnější roli v Samsonovském cyklu (Sd 13-16). Město ovládl asyrský Tiglat-pileser III. Na chvíli v r. 609 př. n. l. město okupoval farao Néko II. Pak to byla perská hraniční pevnost. S opačným směrováním zůstalo město hraniční pevností i ptolemáiovského Egypta. Od Ptolemáiovců Gázu na chvíli získali syrští Seleukovci. Během hasmoneovské vzpoury město napadl Jónatan a nakonec je obsadil Alexander Janneus. Pompeius město převedl pod římskou správu s krátkou přestávkou Heroda Velikého. Město pod římskou správou vzkvétalo, sídlila v něm početná židovská komunita a později zde bylo i církevní centrum.
Starověké město Gáza je identifikováno s dnešním Tel Haube. Od první poloviny 20. st. zde probíhaly archeologické průzkumy, které potvrdily nepřetržitý vývoj od pozdní doby bronzové až do byzantské doby. Z pozdější doby byla například nalezena synagoga z šestého století n. l.