Nag Hammádí

heslo: Nag Hammádí

autor: Pokorný Petr    

předcházející odkazové heslo: Naftuim      
předcházející heslo: Naftúchané        
následující heslo: Nahalal

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků Dnešní název egyptského města v provincii Kena v Horním Egyptě, v jehož oblasti byly v prosinci r. 1945 ve štěrbině skalní stěny pohoří Džebel el-Tárif v blízkosti helénistického města Chénoboskion (podle něho byly rukopisy zprvu nazývány) náhodou objeveny texty ve formě kodexů, tvořící patrně knihovnu užívanou gnostiky. Vzhledem k tomu, že do té doby pocházela většina informací o gnózi ze spisů jejích křesťanských odpůrců, byl to nález mimořádně významný. Texty se do rukou odborníků dostaly přes překupníky a postupně byly soustředěny v Koptském muzeu ve Staré Káhiře. Expedice Nag Hammádí I-IV v letech 1975-1979 zjistily vztah mezi nálezem a blízkým Pachomiovským klášterem ve Fáw Qiblí, v jehož knihovně byly kodexy uloženy, a dále souvislost tohoto nálezu s Bodmerovými papyry NZ, které patrně byly koncem starověku uloženy na stejném místě a ve středověku (v době ohrožení) také uschovány ve skalách.

Texty z N. H. jsou všechny psány koptsky (koptové), většinou však jde o překlady z řečtiny. Postupně se ustálilo jejich označení. Jde o dvanáct kodexů a několik volných listů označovaných jako kodex č. XIII. Uvnitř jednotlivých kodexů jsou jednotlivé texty (převážně traktáty) označeny arabskými číslicemi, jinak se (většinou po středníku) uvádějí čísla v každém kodexu průběžně číslovaných stran a řádků. Tedy např. NHC VIII/5; 118,1, je 1. řádek na 118. straně pátého traktátu osmého kodexu z N. H. (NHC = N. H. Codices, krátce NHC VIII,118,1. Jsou to Tři Setovy stély. Stručně také NH VIII/118,1, při údaji o traktátech jako celcích jen NH VIII/5.

Texty z N. H. jednak potvrdily vcelku spolehlivost referátů církevních autorů o gnosticích, ale také naše poznatky mimořádně obohatily. Z hlediska biblistiky jsou nejvýznamějšími texty: Evangelium pravdy – valentinský traktát (I/3, XII,2), Epištola Reginovi – pojednání o vzkříšení (I/4), Tajná kniha Janova – významný gnostický text, který představuje alternativní uspořádání interpretované tradice o Ježíšovi ve formě rozhovoru s Ježíšem po jeho vzkříšení (II/1, III,1, IV/1, Berlínský gnostiký kodex – rozšířený text), Tomášovo evangelium – pro biblisty nejvýznamější text z N. H. (II/2), Filipovo evangelium (II/3), Kniha Tomáše atleta – sbírka výroků (II/7), Rozhovor Vykupitele – další sbírka Ježíšových výroků (III/5), Zjevení Jakubova – spisy s doketickým pojetím pašijí (V/3 a 4), Skutky Petra a dvanácti apoštolů – alegorie (VI/1), Zjevení Petrovo – gnostická apokalypsa Zjevení Petrovo (NHC VII/3), jiné Zjevení Petrovo než dříve známý apokryf (VII/3), Zostrianos (Zarathuštra) – nejrozsáhlejší spis celého souboru (VIII/1), Melkísedek – protidoketický spis navazující na biblickou tradici (IX/1), Protennoia – obsahuje sebezjevení typu Já jsem, typická pro Janovo evangelium (XIII/1).

Jde o knihovnu gnostiků, ne o gnostickou knihovnu. Některé texty, zejména v I. kodexu, jsou blízké učení tehdy již většinové církve. Jinde je druhotné gnostické zaměření zřejmé. Významný je poznatek o formě sbírek Ježíšových slov (viz i Sbírka Ježíšových výroků) jako alternativě k literární formě biograficky zaměřených kanonických evangelií.